Stavba: -ír()n(a) / -r()n(a), kde () reprezentuje vkladné e (pěstíren), (a) reprezentuje soubor koncovek vzoru žena.

I. Sufixem se tvoří substantiva od substantiv. Utvořená slova označují (1) místo, které má věcný vztah k předmětu označenému (předmětům označeným) základovým substantivem: strojírna ← stroj/stroje, konírna ← kůň/koně. Takové místo má zpravidla povahu uzavřeného prostoru (místnosti, budovy ap.). Jména klempírna, rytírna vznikla resufixací ze jmen klempíř, rytíř. Substantivum pazderna (nář. pazdrna) bylo nejspíše odvozeno sufixem -rna (nikoli -erna) od jména pazdeří ,dřevnaté úlomky stonku lnu‘; označuje stavení, v němž se zpracovává len nebo konopí. K názvům míst patřilo původně i substantivum psírna, tj. psinec ,místo, kde se chovají psi‘; dnes se však užívá pouze ve frazému zima jako v psírně. Jen volně lze k významu (1) řadit jméno spižírna: označuje sice místo (chladnou místnost určenou k uchovávání potravin), avšak týž význam má i základové substantivum spíž.

II. Častěji se sufix -(í)rna připojuje ke slovesům. Utvořené substantivum pak označuje (2) místo určené k realizaci děje označeného základovým slovesem: čistírna ← čistit; mučírna, kreslírna. Východiskem pro derivaci jsou nedokonavá slovesa s infinitivem na -it (čistírna, palírna), výjimečně -et (stáčírna ← stáčet) nebo -ovat (šermírna ← šermovat). Jména motivovaná slovesem na -it nebo -et lze interpretovat jako výsledek připojení a) sufixu -írna ke slovesnému základu bez kmenotvorné přípony (čistit ← čist- + -írna), b) sufixu -rna k prézentnímu tvaru slovesa na -í (čistit ← čistí + -rna). (V případě prvního řešení by však bylo nutno vysvětlit, proč podobu připojeného sufixu určuje podoba kmenotvorné přípony základového slovesa: srov. čistírna ← čistit × čekárna ← čekat.) K porušení této distribuce dochází jen výjimečně, srov. sušárna/sušírna ← sušit.