Stavba: -iv()k(a), kde () reprezentuje vkladné e (vysvětlivek), (a) reprezentuje soubor koncovek vzoru žena.

Substantivní korpusové nálezy zakončené řetězcem -ivka jen málokdy umožňují s určitostí tvrdit, že daná jednotka byla vytvořena připojením sufixu -ivka k určitému slovotvornému základu. V početné řadě případů se jako základ nabízí slovo, které už obsahuje řetězec iv/ív: vyšívat/nadívat → výšivka/nádivka, šumivý/vířivý → šumivka/vířivka, poctivý → poctivka, citlivý → citlivka, naivní → naivka. O příponě -ivka lze snad uvažovat (1) v případech jako vysvětlivka či zářivka, neboli tehdy, když adjektivum na -ivý neexistuje či není v úzu (vysvětlivka), popř. tehdy, když je adjektivum na -ivý stěží vztáhnutelné k denotátu substantiva zakončeného na -ivka (zářivka září, ale není zářivá). I v těchto případech by však bylo namístě považovat segment -i- za kmenotvornou příponu fundujícího slovesa, obdobně jako u sufixu ► -ivo.

Řetězec -ivka lze dosti často registrovat u slov, která jsou (2) součástí biologického či medicínského názvosloví: denivka, dymnivka, popelivka, tořivka, strdivka, hasivka, zlativka, spájivka, krásivka (rostliny); psivka, slzivka, plešivka, prášivka (houby); pisivka, bzučivka, předivka, zemivka, ohnivka, vznášivka, myšivka (živočichové); hlasivka, slinivka, spojivka (tělesné orgány či jejich součásti); moučnivka, skvrnivka, žíznivka, vozhřivka (nemoci). V některých případech může být i laik (neznalý oboru a lexika v něm užívaného) schopen bez větších problémů určit fundační vztah: hlas → hlasivka/y, myš → myšivka, moučný → moučnivka; často by však šlo o určování značně obtížné, popř. i nemožné.