Stavba: -istik(a), kde (a) reprezenuje soubor koncovek vzoru žena.

Stavební prvek přejatých slov, výsledek adaptace cizích sufixů při přejímání slov z latiny a řečtiny nebo z moderních evropských jazyků. Základem tvoření jsou téměř výhradně slova cizího původu (cyklistika, ← fr. cycle ,kolo‘; kazuistika ← lat. cāsus ,případ‘). K českému základu se sufix připojuje zcela výjimečně, takový hybridní derivát je navíc expresivní: chytrý/chytrák → chytristika. Jména se sufixem -istika lze vztáhnout k paralelně utvářeným adjektivům se sufixem -istický (bohemistika – bohemistický; kriminalistika – kriminalistický), zpravidla též k substantivním názvům osob zakončených na ► -ista (bohemista, kriminalista); srov. též paralelní slovotvornou řadu se sufixy ► -ik (logik); ► -ický (logický); ► -ika (logika).

Sufixem jsou utvořeny názvy oborů lidské činnosti, a to (1) názvy vědních oborů/disciplín: slavistika, germanistika, folkloristika, religionistika, komparatistika, atomistika, urbanistika; (2) uměleckých oborů/stylů/žánrů (nejčastěji literárních): baladistika, beletristika, esejistika, novelistika, ornamentalistika, koloristika, (cirkusová, varietní, přenes. řečnická) ekvilibristika; (3) sportovních disciplín: kulturistika, kanoistika, cyklistika, turistika, příp. i (4) jiných souborů vzájemně koordinovaných činností/postupů: personalistika, logistika, charakteristika, sofistika.

Do statistik nezahrnujeme kompozita cykloturistika, fotožurnalistika, psycholingvistika.