Stavba: -ik(a), kde (a) reprezentuje soubor koncovek vzoru žena.

Stavební prvek přejatých slov, výsledek adaptace cizích sufixů při přejímání slov z latiny a řečtiny, často přes němčinu nebo francouzštinu (technika ← něm. Technik / fr. technique a to z řec. technikos). Sufix se připíná výhradně k cizím základům.

Významová motivace substantiv zakončených na -ika je v češtině zpravidla synchronně zastřená, objasnitelná pouze etymologicky v rámci výchozího jazyka (rubrika, z lat. ruber ,červený‘, pův. označení nadpisů psaných červenou barvou; botanika ← řec. bo­tanikos ‚týkající se rostlin‘ a to od botanē ‚rostlina‘), synchronně a v rámci češtiny se proto taková jména jeví zpravidla jako nemotivovaná. K adaptovaným substantivům, příp. adjektivům, lze jména na -ika vztáhnout jen v některých případech (např. ornamentika k ornament, problematika k problém/problematický, tematika k téma/tematický; metaforika k metafora/metaforický); v takových případech se sufix vyděluje zřetelněji.

Jak jsme právě ukázali, většinu jmen, u nichž se vyděluje sufix -ika, lze vztáhnout k paralelně utvářeným adjektivům se sufixem -ický (lyrika – lyrický; politika – politický), řadu z nich též k substantivním názvům osob zakončených na -ik (srov. ► -0 : lyrik, politik); srov. též paralelní slovotvornou řadu se sufixy ► -ista (bohemista); -istický (bohemistický); ► -istika (bohemistika).

Sufix -ika vykazují (1) názvy oborů lidské činnosti, zejména (1a) názvy vědních oborů: matematika, fyzika, optika, numismatika, heraldika, politika, technika; (1b) názvy sportovních disciplín: gymnastika, atletika; (2) názvy vlastností: romantika, klasika, erotika, melodika, tragika; (3) názvy dějů (činností, postupů, uměleckých technik): taktika, praktika, metodika, panika, grafika; (4) názvy souborů, zejména (4a) souborů uměleckých děl určitého typu: lyrika, epika, baladika, dramatika, ale i (4b) souborů jiných: tematika ‚soubor témat‘; idiomatika ‚soubor idiomů určitého jazyka‘, problematika, ekonomika, elektronika; (5) názvy jednotlivých uměleckých děl: plastika, grafika, kritika, filipika; (6) významově specifické názvy objektů různého druhu: harmonika, pneumatika, fabrika, klerika.

Totéž substantivum se může při různých kontextech používat v různých významech: Nukleární pokus okamžitě vyvolal ve světě vlnu pobouření a ostrou kritiku (3) – Četl všechny dobové eseje, dopisy, cestopisy a literární kritiky (5). – Novou grafiku (2) dostane i hlavní zpravodajská relace Události. – Studovala grafiku (3) a kresbu na fakultě vizuálních umění a zpěv na hudební a divadelní fakultě. – Jeho grafiky (5) jsou brutální, mrazivé a dnešní. – Výstava grafiky (4a) Oldřicha Kulhánka je otevřena ode dneška do 19. června.

Do statistik nezahrnujeme (a) jména, jejichž koncový řetězec -ika nemá status odvozovacího sufixu: štika, oklika, osika, nešika, tunika, Hedvika, Amerika, slabika; (b) kompozita: vzduchotechnika, radiodiagnostika, makroekonomika; (c) jména, u nichž se vyděluje rozšířený sufix ► -istika: rusistika, žurnalistika, esejistika.