slovník afixů užívaných v češtině
Josef Šimandl ed.
Stavba: před-/přede-.
Prefix se spojuje se substantivními, adjektivními, slovesnými a příslovečnými základy a ponechává si (1) význam předložky před(e). V závislosti na významu základu, se kterým se prefix spojuje, je tento základní význam interpretován místně (pokoj → předpokoj, okenní → předokenní, číst přes archaické předčíst → předčítat, hodit → předhodit), nebo časově (skokan → předskokan, barokní → předbarokní, čistit → předčistit, platit → předplatit, loni → předloni). Především místní interpretace významu může být u sloves dále interpretována buď staticky (číst → předčíst – předčítat), nebo dynamicky (vést → předvést). Konkrétní význam předložky před(e) může být u prefixu před(e)- více či méně stírán (nést → přednést – přednášet, stavět → představit – představovat), popř. v něm mohou začít převažovat původně konotační významy jako např. vzor (předobraz) nebo předběžně/provizorně (předčistit). V některých případech není (bez kontextu) možné jednoznačně určit, jedná-li se o interpretaci místní, nebo časovou: cvičit → předcvičit – předcvičovat, scéna → předscéna. Protože se u různých významových variací nejedná o rozdíly ve významu prefixu, nýbrž především ve významech základových slov, nejsou zde tyto rozdíly zohledňovány. V mnoha případech se nejedná o čistou prefixaci, nýbrž o cirkumfixaci (město → předměstí, sadit → předsádka). V dalších případech je sporné, jedná-li se o čistou prefixaci (zahrádka → předzahrádka), nebo o cirkumfixaci (zahrada → předzahrádka). Protože se v případě adjektivních základů často jedná o vyjádření vztahu k substantivu, od něhož bylo odvozeno základové adjektivum (předsezónní ‚nacházející se před sezónou‘), je sporné, zda bychom měli taková adjektiva skutečně interpretovat jako odvozená od adjektiv (sezónní → předsezónní), zda by nebylo vhodnější i tyto deriváty interpretovat jako utvořené cirkumfixací (před-sezón-ní ap.).
Při (2) kalkování byl pomocí prefixu před(e)- přeložen latinský prefix ob-: objekt → předmět.
SYN2010
Dotaz [lemma=“před.+“] dává 1.785 lemmat, 9 s frekvencí nad 10.000, 41 s frekvencí nad 1.000, 124 s frekvencí nad 100, 238 s frekvencí nad 10, 467 s frekvencí mezi 10 a 2, 906 s frekvencí 1.
Ve vzorku s 258 lemmaty bylo 67,8 % neplatných lemmat, odhadní počet platných lemmat v korpusu je 574.
20 lemmat s nejvyšším počtem dokladů: představit (↖1) 219, předmět (↖2) 141, předvést (↖1) 50, předložit (↖1) 47, předsíň (↖1) 18, předejít (↖1) 12, přednést (↖1) 11, předehra (↖1) 10, předloni (↖1) 9, předepsat (↖1) 9, předstihnout (↖1) 8, předpovědět (↖1) 7, předčit (↖1) 6, předklonit (↖1) 5, předkolo (↖1) 5, předkrm (↖1) 5, předprodej (↖1) 5, předposlední (↖1) 5, předtucha (↖1) 5, předurčit (↖1) 4.
Za slova odvozená prefixem před(e)- nepokládáme výrazy, které sice vykazují prefix před(e)-, ale jsou výsledkem dalšího odvození: představitel, předplatný, předsíňka. Zvláštní skupinu mezi nimi tvoří potom sekundární imperfektiva sloves odvozených prefixem před(e)-: předurčovat, předjíždět, před(e)pisovat.
Prefix před- vystupuje také jako součást cirkumfixů. Maximálně pěti neproblematickými lemmaty jsou v SYN2010 doloženy tyto cirkumfixy:
před- -ovní: předcestovní, předmincovní, předstartovní
před- -ý: předvěký, přednovověký, předstředověký
před- -ivní: předproduktivní, předperspektivní
před- -ka: přednožka
před- -ární: předliterární
před- -ijní: předpenzijní
před- -ejší: předvčerejší
před- -ovitý: předcarciomovitý
Protože je možné sufixy –ovní, -ivní, -ární, -ijní pojímat i jako variantu sufixu ► -ní, bylo by možné i cirkumfixy s jejich účastí pojímat jako variantu cikrumfixu ► před- -ní.
Samostatná hesla mají tyto cirkumfixy: ► před- -í, ► před- -ní, ► před- -ný, ► před- -ový, ► před- -ský, ► před- -ální.
PN