Stavba: pře-.

I. Prefix pře- odpovídá svými konkrétními místními významy předložce přes(e). Těmito konkrétními místními významy jsou: (1) na druhou stranu (jít → přejít, plavat → přeplavat, klopit → překlopit); z významu (1) se vyvinul význam (1a) zprostředkování: dát → předat, poslat → přeposlat; (2) napříč něčím (cedit → přecedit), kde je tento prefix méně častou variantou prefixu ► pro-, (3) na povrch něčeho / přes něco (lepit → přelepit, barvit → přebarvit, škrtat → přeškrtat). U těchto konkrétních významů dochází k abstrakci, čímž vznikají významy další: Význam (1) na druhou stranu, popř. i význam (2) napříč něčím daly základ významu (4) od počátku do konce: žít → přežít, nocovat → přenocovat. Tento význam dále přechází ve významy: (5) úplně/zcela (číst → přečíst, půlit → přepůlit), (6) konec (bolet→ přebolet) a (7) zběžně (prát → přeprat). U významu (1) na druhou stranu došlo dále ještě (většinou ve spojení s reflexivem se ► pře- se) i k modifikaci ve význam (8) chybně/špatně/míjeje: počítat → přepočítat se, klepnout → překlepnout se, jít → přejít ve významu ‚minout‘. Význam (3) na povrch něčeho / přes něco posloužil jako základ významu (9) znovu/nově (psát → přepsat, očkovat→ přeočkovat) a významu (10) nabytí vrchu/moci (hlasovat → přehlasovat). Hranice mezi původním a modifikovaným významem nemusí být vždy ostrá (srov. např. překreslit ‚překrýt novou kresbou‘ proti překreslit ‚znovu nakreslit‘, nebo dokonce překreslit ‚špatně vylíčit skutečnost‘). V uvedených významech se prefix pře- objevuje jen u sloves. Substantiva vykazující prefix pře- (popř. cirkumfix obsahující prefix pře- (pře- -ka) v těchto významech je nutné interpretovat jako odvozená od sloves: přehmátnout → přehmat, pršet → přeprška.

II. Význam (3) na povrch něčeho / přes něco posloužil ovšem jako základ i významu (11) nadmíra: sladit → přesladit, mnoho → přemnoho, který se rozšířil i mezi jinými slovními druhy. U sloves se jedná většinou o (11a) negativně hodnocenou nadmíru (přesolit, přeschnout, přecenit), u jiných slovních druhů většinou o (11b) pouhou vysokou míru. (krásný → překrásný, mnoho → přemnoho, běda → přeběda).

V některých případech je v důsledku vývoje jazyka (původní) význam prefixu již zastřen, popř. posunut: srov. např. překvapit s původním významem ‚příliš chvátat, ukvapit se‘ a významem dnes běžným ,uvést v údiv‘. Pokud se takový posun významu týká jen jednotlivých sloves, nejsou zde tyto lexémy zohledněny, ačkoli byly odvozeny popisovaným prefixem. U slovesa přepadnout jsme výše popsali jen jeho doslovný význam ve spojení přepadnout přes něco (včetně situační elipsy jako dostala se až k okraji ledovce a přepadla); násobně častější význam ve spojení přepadnout někoho (včetně obrazného přepadla mě nostalgie ap.) není popsán ani odečten z frekvence.

Prefix pře- může, dochází-li ke shodě jeho významu s dílčím významem slovesa, plnit i funkci prefixu čistě vidového. K této shodě dochází především u významu (4) od počátku do konce (nocovat → přenocovat, pokud toto sloveso chápeme jako dokonavé), popř. významů od něj odvozených (číst → přečíst). Platnost čistě vidovou jsme nekvantifikovali.

Prefix pře- vystupuje také jako součást cirkumfixů. Maximálně pěti neproblematickými lemmaty jsou v SYN2010 doloženy tyto cirkumfixy:

pře- -ovat: přeplátovat, překnihovat,²⁵⁸ přelahvovat, přeúvěrovat, přeprstovat, přetraverzovat

pře- -ka: přestřelka, přeprška

Samostatná hesla mají tyto cirkumfixy: ► pře- se, ► pře- -it.