Stavba: pro-, ve jmenných odvozeninách je možná i varianta prů- (průtok × propad).

Prefix pro- má tři možná východiska.

I. Původní místní význam (1) něčím / skrz něco: vrtat → provrtat, lézt → prolézt, bělat → probělat vznikl zindoevropského kořene *per-. Z tohoto konkrétního významu se dále vyvinuly významy abstraktnější: (2) důkladně / zcela (solit → prosolit, péci → propéci), který dal dále vzniknout ještě významu (3) ztráta (tancovat→ protancovat, pít → propít). Význam (3) může mít různou míru obraznosti a abstraktnosti: protancovat boty vs. protancovat celou noc nebo propít všechny peníze vs. propít dva týdny. Význam (2) je dále i základem významu cirkumfixu pro- se. Dalšími modifikacemi původního významu jsou: (4) dodatečně / nad již dosažený stupeň (hloubit → prohloubit), (5) dostat ven / pryč (mluvit → promluvit, valit → provalit: hlína provalila zeď). Tento prefix je prefixem slovesným. Je-li spojen s jinými základy, pak je to ve slovech odvozených od sloves: propad, prolomený. Tak je i většina adjektiv vykazujících prefix pro- odvozena od sloves s prefixem pro-: prohloubit → prohloubený, prokopnout → prokopnutý, provařit → provařený. Existují ovšem i adjektiva, u kterých nemáme oporu v příslušných slovesech. Taková adjektiva je nutné interpretovat jako odvozená pomocí cirkumfixu pro- -ný: lhát → prolhaný, radit → proradný. Ve spojení s jinými než slovesnými základy má prefix často podobu prů-: průřez, průchodný. Nezřídka je význam prefixu v důsledku významového posunu derivátu již natolik (6) zastřen či oslaben, že není možné přiřadit dané výrazy k žádnému z uvedených významů: provdat, prominout, prokázat. V různých kontextech může mít totéž sloveso s prefixem pro- různé významy: propadl mříží × propadl v lektorském řízení × propadl nostalgii. Prefix pro- je jako i ostatní slovesné prefixy prefixem zdokonavujícím; výjimky z tohoto pravidla jsou ojedinělé: pronásledovat.

II. Druhým východiskem je (již česká) předložka pro, pomocí které vznikají adverbiální spřežky s významem (7) na určitou dobu (prozatím, provždy, propodruhé). Ve výrazech jako proboha, propána(krále), proto chápeme pro- jako součást cirkumfixu.

III. Třetím východiskem je latinská, popř. řecká předložka/prefix pro(-) nesoucí původně několik různých významů. Jako živá součást české slovotvorby se ovšem osamostatnil tento element pouze s významem souhlas/sympatie (proamerický), a sice jako součást cirkumfixů ► pro- -ský (Evropa → proevropský), ► pro- -ní (vláda → provládní) a ► pro- -ovský (Zeman → prozemanovský). Sekundárně je v češtině tento prefix zto-

tožňován s českou předložkou pro (proamerický ‚jsoucí pro Ameriku‘). Že se jedná o původně přejatý prefix, dokazují ale jiné jazyky, které tento prefix z latiny či řečtiny přejaly také (např. rus. proamerikanskij, něm. proamerikanisch, angl. pro-American).

IV. V ostatních případech je prefix pro- součástí výrazů přejatých z latiny či řečtiny. Nese v nich tyto významy: (1) náklonnost/přízeň/vztah kněčemu (procento), (2) náhrada/zástup něčeho (proděkan), (3) směr vpřed (projekt). Význam je často ovšem již silně zastřen (profesor).

K irelevantním nálezům patří především výrazy, které sice vykazují prefix pro/ů-, u nichž ovšem došlo k dalšímu odvození (prožitek, pronájem, průtrž), zvláštní skupinu mezi nimi tvoří potom sekundární imperfektiva sloves odvozených prefixem pro/ů- (prohrávat, probírat, prozrazovat).

O cirkumfixech viz hesla ► pro- -ní, ► pro- -ovský, ► pro- -ový, ► pro- -ský. K cirkumfixu pro-/prů- -í viz ► -í.