Stavba: pa-, z historických příčin též paz-.

Prefix má význam ,nepravý, menší, podřadný‘; částečným formálním i významovým splynutím s prefixem po- nese i významy ,druhotný, následný, jsoucí důsledkem‘.

I. Ze substantiv jsou odvozena substantiva paroh, pachuť, pavěda, patisk, paklíč, paježura. Prefix vyjadřuje (1) negativní hodnocení jevu (pachuť, paumění, patok/patoky) včetně zdůraznění negativního hodnocení (pablb) a významově velmi blízké (2) napodobenosti, falešnosti (paklíč, pavěda). V odborné terminologii nemá předpona hodnoticí funkci, vyjadřuje zpravidla (3) podobnost (pakůň, paježura, paryba, pajasan, paspárek, pahrb, paroh, panožka); v této funkci může být připojení prefixu spojeno se změnou rodu: louka → palouk.

II. Ze sloves se synchronně zdají být odvozeny (4) názvy výsledků činnosti: pařez ← řezat, paseka ← sekat (viz níže) a (5) sloveso vyjadřující výrobu napodobeniny – padělat.

Korpusy současného jazyka nedokládají tvoření adjektiv (pazhřivý; parousatý ,mající rousy‘) nebo sloves (PSJČ: pačesati, pajediti se).

Etymologicky může být zřejmá souvislost prefixu pa- a ► po- (paseka – posekat, paběrek – pobrat, pařez – pořezat, padrť – podrtit, pačesy – počesat, pazdeří – po sdírání, pazneht – po nehtu/pod nehtem). Omezeně je etymologicky prefix doložitelný ve slovech pavučina, pahýl, pařát, pazour, pacholík, pažit. Jiným způsobem jsou tvořena slova pahorek, pamlsek (cirkumfixace) a parůžek ← paroh, pahorkatina ← pahorkatý (další odvozování). Nezohledněny jsou také doklady s přejatým prefixem para-/par- (parodie ← parōdiā) a pan- (pansofie). Zcela náhodně je řetězec přítomen ve slovech pacient, partner, pachatel, pagoda, padesát.