Stavba: ne-.

Prefix ne- má v češtině jediný význam: vyjadřuje negaci, popírá význam základového slova. Úplnou negaci nevyjadřuje ve slovech typu nevelký; záporové opozitum v takových případech vyjadřuje menší míru vlastnosti. Prefix se pojí se základy českými i přejatými. S týmž významem je přítomen i ve slovech přejatých zejm. z řečtiny a latiny, někdy v rozšířené formě neg-.

I. Nejčastěji se takto tvoří (1) slovesa. Frekvenčně převládají (1a) slovesa významově oslabená, sémanticky i funkčně univerzální: nebýt, nemít, nemoci, nechtít, nemuset, nedokázat, nesmět, neexistovat, nedělat. Následují slovesa primárně vyjadřující (1b) pohyb – nejít/nechodit, nejet/nejezdit, nevyjít, neprojít, nebo (1c) kognitivní činnost a smyslové vnímání – neznat, neumět, nevědět, nezajímat (se), neuvědomit (si), netušit, neslyšet, necítit, nevidět. Další významy mají (1d) sémanticky nepříliš vzdálená slovesa nezměnit, nestačit, neztratit, nevadit, nepatřit, nelíbit se, nehrozit.

II. Další rozsáhlou skupinu slov tvořených záporkou tvoří (2) adjektiva, a to (2a) adjektiva kvalitativně klasifikační: neznámý, nebezpečný, nešťastný, nepřátelský, neviditelný, nezdravý, nevšední. Významově odlišná jsou negovaná (2b) adjektiva vyjadřující menší míru příznaku – podobně jako elativ: nevysoký, nevelký, necelý.

III. V případě (3) advebií je teoretickou otázkou, zda se jejich záporné formy tvoří ze záporných forem adjektiv, nebo negací nezáporných forem adverbií. Mezi méně sporné příklady, resp. příklady sporné jen slovnědruhově, jsou výrazy nerad a nelze; dále takové, k nimž neexistují nebo jsou frekvenčně významně omezena nebo vyloučena adjektiva bez záporu (nezřídka – *nezřídký). Opakem jsou adverbia, která nemají kladné základové formy ve svém slovním druhu (nehybně – *hybně, ← nehybný; nedočkavě – *dočkavě, ← nedočkavý; nezapomenutelně, nesmírně, neustále). Z dalších pravidelně tvořených záporových forem adverbií: nejen, neznatelně, netakticky, nepřímo, nepřehledně, nedaleko, netečně. Kromě záporky ne- se příslovce negují prefixem ni-: nikde, nikam, nikdy, nijak.

IV. Podobně u (4) substantiv je teoretickou otázkou, zda se tvoří negací kladné podoby substantiva, nebo z jiných slovních druhů. K méně sporným patří slova nebezpečí, nepřítel, nedostatek, neštěstí, nezávislost, neschopnost, nejistota, neúspěch, nezájem, nepořádek, nedůvěra, k nimž kladná substantiva existují. Sporná je např. situace u substantiva nelogičnost, kde je kladné logičnost řidší.

V. Ojedinělým příkladem negace (5) zájmena je výraz nesvůj, hodnotitelný spíše jako adjektivum. Zejm. ve filozofických a psychologických dílech se ale objevuje i negovaná forma nejá/Nejá. Okazionální je tvoření slovotvorných opozit typu můj nemůj (Tvůj netvůj – dej to sem!), vyjadřujících odmítnutí argumentu (Ten je můj). Základním prostředkem tvoření záporných zájmen je však prefix ni-: nikdo, nic, nijaký.

VI. Podobně neobvyklé je záporové tvoření (od) číslovek: nejeden, z neurčitých nemnoho. Stejně jako v případě zájmen mohou být okrajově tvořeny dvojice jako milion nemilion, vylučující argument jako celek.

VII. Záporovou vytýkací částicí je opět ojedinělý výraz nejen/nejenom.

Některá slova se záporkou ne- se významově výrazně vzdálila původnímu významu základového slova (pokud slova bez záporu vůbec existují). Hranice, odkdy lze hovořit o pouze etymologické souvislosti a dokdy o sémantické motivovanosti, jsou splývavé: nesmyslný – smyslný, nevyhnutelný – vyhnutelný, nemístný, nesmírný, nevole; v těchto případech spočívá motivace spíše ve slovních spojeních nemá smysl, nelze se vyhnout, není na místě, ne s mírou, nemít vůli. Jindy se hovoří o tzv. nadbytečném záporu (sama základová slova vyjadřují negativní postoj): nevražit, nevrlý; v případě dvojice nestvůra – stvůra jde o zatemnění rozdílu mezi podobou se záporem a bez něho.

Cizího původu, dnes většinou vysvětlitelné jen etymologicky, jsou tyto prefixy ve slovech typu negace, neutrino, neutralizace, negližé, necesér ← necessārius ,nezbytný‘. Mezi nezohledněné nálezy patří také slova s řeckými komponenty nekro-, neo-, neuro- a latinským/německým nerv-. Zcela náhodně je řetězec přítomen ve slovech nebe, nebozez, necky, nehet, nést, neteř.