slovník afixů užívaných v češtině
Josef Šimandl ed.
Stavba: na-, v názvech dějů a u starých sloves ná-.
Podobou ná- se slovesa od sloves už netvoří. Je u starých sloves následovat, náležet, u zneprůhlednělého násobit (← na sebe) a u slov odvozených od substantiv jako nálepkovat, nádeničit. Modelovým přitvářením se ná- objevuje i u nově vzniklých substantiv tam, kde sloveso má podobu krátkou: narůst → nárůst (PSJČ ani SSJČ toto dnes běžné substantivum nezaznamenaly), namítat → námitka. Zdlouženou podobu ná- mají i adjektiva odvozená od takových substantiv (nátěrový, náhražkový) a slova tvořená cirkumfixy (nábřeží, náprsní).
Připojením prefixu na- ke slovesu nedokonavému se imperfektivum mění na sloveso dokonavé (perfektivum) a na dokonavý význam se velmi často navrstvuje ta či ona významová specializace. Ta může vést až k takové proměně významu, kdy mezi významem slovesa základového a slovesa prefigovaného neexistuje zřejmá bezprostřední významová spojitost (lze ji vysledovat jen z historie jazyka, popř. usoudit na ni ze srovnávání typů významových specifikací, k nimž při prefixaci obvykle dochází): jít → najít.
V malé menšině případů se na vidový význam dokonavosti nenavrstvuje žádný další jasně patrný význam speciální a prefigované sloveso vyjadřuje (1) komplexnost děje s důrazem na jeho završení: psát → napsat. Dále např. narodit se, naučit (se), naplnit (se), natočit (film), naplánovat, nakrájet, namalovat, nakreslit, nakrmit. Jistým svědectvím o tom, že primární a centrální funkcí prefixace těchto sloves je jejich zdokonavení, je fakt, že v jiných jazycích, např. v němčině, se jako lexikálních ekvivalentů těchto sloves užívá jak ve významu nedokonavém, tak ve významu dokonavém sloves bez prefixu (schreiben znamená psát i napsat, füllen znamená plnit i naplnit, schneiden znamená krájet i nakrájet atd.).
Objektivně odlišit význam „čistě vidový“ od ostatních, komplexnějších významových rozdílů mezi slovesem základovým a slovesem předponovým, však není možné. Panují zde značné názorové neshody i mezi lingvisty. Nicméně je třeba se o rozlišování druhů významových změn pokoušet.
Při prefixaci (nejen předponou na-) velmi často dochází kromě změny vidu i k různě výrazné změně tzv. způsobu slovesného děje. Z množství těchto změn prefix na- signalizuje: (2) dosažení (žádoucího) výsledku vyplynuvšího z postupného průběhu děje, který probíhá nebo může probíhat opakovaně ve fázích, dokud není žádoucího výsledku dosaženo: nachodit, naběhat, najezdit (za měsíc 200 km); nacvičit, natrénovat (skladbu); naspat (dostatek hodin; noční směnu); výsledek se někdy týká jistého množství objektů téhož druhu: nahromadit, nakrást, naspořit, nastřádat (peníze, majetek); množství objektů někdy dějem teprve vzniká: nafotit, nasnímat; nastřílet (množství gólů); natisknout (1000 kusů obálek). Tento způsob slovesného děje se týká i intranzitivních dějů přírodních: narůst (hodně vysoko), nasněžit, nabobtnat, nazrát.
Výrazným významem prefixu na- je (3) směřování tranzitivního děje na něco, někam nebo dovnitř něčeho; jde o činnosti prováděné člověkem s nějakým objektem, množinou objektů nebo látkou: nanést (trochu lepidla), nasypat (mouku do mísy), nastříkat (do očí slzný plyn), navézt (zásoby dřeva), nahnat (zvěř do ohrady); dále nalepit, nacpat, naházet, nahrnout, naskládat, nastrkat, natlačit, navléci, namontovat, nainstalovat. S tímto významem úzce souvisí i několik dalších rozlišitelných významů: (4) v pohybu se střetnout s překážkou: najet (autem do stromu), naběhnout (na nůž), nabourat (do něčeho); (5) vnikat, pronikat (jak naznačují tato deverbativní substantiva, prefixu na- v tomto významu konkurují prefixy ► v- a ► pro-) do něčeho, někam; jde o intranzitivní děje probíhající bez účasti člověka, nebo které člověk provádí sám se sebou: natéci (voda natekla do sklepa), napršet (napršelo do stanu), nasednout (do auta), naskočit (do rozjetého vlaku), napochodovat (na cvičiště), nacouvat (do garáže). Dalším příbuzným významem je význam; (6) pojímat do sebe nebo do přináležejícího objektu: nasát (do plic vzduch), načerpat (nové síly), natankovat (benzin), natáhnout (vlhkost)
Jako samostatnější se jeví význam (7) opatřit něco něčím: nabít (zbraň nábojem), namazat (chléb máslem, tvář krémem), napustit (dřevo impregnací), naočkovat (morčata). S tímto významem souvisí význam (8) uvést objekt do žádoucího stavu: naladit (hudební nástroj), nazdobit (vánoční stromek), naklepat (maso na řízky), naprogramovat (robota), napumpovat (pneumatiku), nafouknout (míč), naaranžovat (květiny, šaty ve výloze), naklonovat (člověka), nasvítit (scénu).
Jako relativně dosti samostatný se jeví význam (9) někomu něco předložit, předestřít, pro někoho něco připravit: nachystat (něco pro někoho), naordinovat (někomu léky, odpočinek), naservírovat (něco někomu), naúčtovat (někomu poplatek za nějakou práci), navážit (někomu 2 kg jablek), namluvit (někomu něco).
Samostatné jsou dále dva protikladné významy s kvantifikujícím smyslem: (10) uplatnit jen malý objem děje, jímž je nějaký proces započat, ale není doveden do konce: nalomit, naříznout, natrhnout, navrtat, nahlodat (něco); (11) uplatnit velký objem děje, týkající se relativně velkého množství objektů téhož druhu: napéct (koláče, cukroví), navařit (na celý víkend), naslibovat (někomu spoustu věcí), naporoučet si (Ta si toho naporoučí!).
Tak jako u některých jiných prefixů i prefixaci předponou na- někdy (12) provází reflexivizace: bažit → nabažit se; dále najíst se, nasnídat se, naobědvat se, navečeřet se; naskýtat se.
Některá slovesa s prefixem na- existují v současné celonárodní češtině (13) jen ve spojení s touto předponou (původní základová slovesa z nejrůznějších důvodů nejsou k dispozici): nabídnout/nabízet, načít, načrtnout, naložit, namítnout, napomenout, napřáhnout, nařknout, naskytnout, naslouchat, nastoupit, nasvědčovat, navštívit, navyknout.
Několik desítek sloves s prefixem na- má význam natolik vzdálený od slovesa základového, že významová souvislost prefigovaného a základového slovesa je v praktickém užívání jazyka zcela (14) nezřetelná nebo nepodstatná: nabádat (někoho k něčemu) vs. bádat, nabýt (něčeho) vs. být, načíst (něco do počítače) vs. číst, nadávat (někomu) vs. dávat, nadělit (něco někomu) vs. dělit, najít vs. jít, nakazit vs. kazit, nalézt vs. lézt, namočit vs. močit, napálit vs. pálit, napravit vs. pravit, napustit (vanu vodou, vodu do vany) vs. pustit (někoho odněkud někam), nařídit (něco někomu) vs. řídit (auto, podnik), nastat (něco nastalo) vs. stát, natřít (lavičku na zeleno) vs. třít (máslo, tělo), navrhnout (něco někomu) vs. vrhnout, naznačit (něco někomu) vs. značit, nastrčit (něco někam, někomu) vs. strčit (do někoho) aj.
Základová slovesa dokonavá po prefixaci předponou na- nemění vid slovesa základového, ale více či méně (15) modifikují lexikální význam: kopnout → nakopnout, pomoci → napomoci, povědět → napovědět, sednout (si) → nasednout, shromáždit → nashromáždit, šlápnout → našlápnout, vrátit → navrátit, kouknout → nakouknout.
SYN2010
Dotaz [(lemma="na.*") & (tag="V.*")] dává 985 lemmat.
20 lemmat s nejvyšším počtem dokladů: najít (↖14) 57.553, napsat (↖1) 22.634, nabízet (↖13) 21.508, napadnout (↖3/4/14) 17.904, nabídnout (↖13) 13.958, nacházet (↖14) 13.518, naučit (↖2) 11.646, nalézt (↖14/5) 10.117, navštívit (↖13) 9.886, narodit se (↖1/11) 9.238, nastat (↖14) 9.072, nastoupit (↖3) 8.818, nahradit (↖1) 8.248, navrhnout (↖14) 8.158, narazit (↖4/3) 7.842, naplnit (↖1) 5.093, natáhnout (↖2/3/7) 5.084, nasadit (↖13) 4.310, natočit (↖3) 4.183.
FŠ, JŠ