Stavba: kon-/kom-/ko-; o distribuci podob viz násl. odst.

Stavební prvek přejatých slov kom- má původ v latinském prefixu com-, pocházejícím z původní předložky cum ,s, spolu‘ (pro anglické co- se uvádí i význam ,vzájemně‘). Pojí se s cizími základy, převážně románskými. Podoba kom- je základní, zachována je před konsonanty b, p, m. Následuje-li slovotvorný základ začínající na m, v češtině tyto dvě souhlásky splývají (komise ← commissiō). Před konsonanty l, r dochází k asimilaci a v češtině rovněž ke splynutí souhlásek – zániku gemináty (kolidovat ← collῑdō, korigovat ← corrigō). Před samohláskou se původní co- ← com- realizuje jako ko- (koalice ← coalitio). Všude jinde se uplatňuje forma kon ← con (koncepce ← conceptiō). Konkrétní pravopisná a výslovnostní podoba závisí rovněž na jazyku, z nějž bylo slovo do češtiny převzato. Vývoj románských jazyků a angličtiny hláskoslovná pravidla zatemňuje (komfort ← z angl. comfort ← lat. confortāre). O české formě se rozhoduje v procesu přejímání.

Stavební prvek se vyděluje mj. analogií s jinými slovy s týmž základem a jiným prvkem prefixálního původu bez ohledu na to, zda existuje bezpředponová podoba: komise, demise, emise (← commissiō, dīmissiō, ēmissiō), mise × komplementace, implementace, *plementace.

Pokud vedle sebe existují slovnědruhově odlišné deriváty s týmž slovotvorným základem, nelze vždy jednoznačně říci, které slovo je základem pro tvoření slov dalších. Mohla být převzata souběžně, nebo byla v českém prostředí utvořena paralelně.

Stavební prvek má základní význam ,s / spolu s něčím/někým‘, který nabývá několika blíže specifikovaných odstínů významu. Při interpretaci významu z pohledu složek jde o odstíny (1) jako rovnocenný (kombinace, kolega, komisař jako jeden z členů komise), někdy s rysem vzájemnosti (korespondence); (2) jako doprovodný / jako složka (kontext, koreferát), někdy s rysem připodobňování něčeho k předloze (korigovat). Při interpretaci významu z pohledu celku jde o odstíny (3) celek vytvořený ze složek, které k sobě přilnuly, vznik (kombinace, kolekce, koncepce, koherence) – ale také (4) (sebe)zničení, zhroucení, zánik (kolaps), jehož možnou příčinu lze vykládat jako význam (1): kolize, kolidovat. Také v dalších případech se odstín liší podle pojetí: například v koalici politických stran jsou spojenci v jistém smyslu navzájem rovní, ale reprezentované množství voličů dává některé straně (některým stranám) větší či menší váhu; ve slově komplikovaný je zřetelnější význam (3), ale u substantiva komplikace jde už spíše o případ (5) nejasný význam: o tom uvažujeme zejména v případech, kdy po odmyšlení prvku kom-/kon-/ko- není základ srozumitelný: komerční, komentář, komunikovat, konzerva, konzervatoř. Někdy je těžké dobrat se společného významového základu u slov formálně příbuzných: srov. kompromis × kompromitovat.

Mezi substantivy jsou zastoupena označení skupin osob včetně institucí, jejichž definičním znakem je spolupráce (komando, komise, komunita, komuna, kompanie; konzulát, konzilium, koncil, konsorcium, konzistoř; koalice, kolektiv), osob definovaných spoluprací, popř. podílejících se na činnosti skupin podle (1), příznivců myšlenkových proudů s tímto příznakem, nebo těch, kdo produkují něco založeného na souvztažnosti (komponista, komparsista, komentátor, komplic, komunikátor; konzultant, konstruktér, konzument, konzul, konferenciér; koordinátor, kolega, korektor, korepetitor, korespondent). Další skupinu tvoří označení procesů a jejich výsledků založených na souběžnosti, složenosti nebo vzájemnosti – ze sémantického hlediska jde převážně o abstrakta, ale i konkréta (kompozice, kompenzace, komprese, komplet; konfirmace, konfiskace, koncentrát, kondolence; kolaps, kolekce, kolaudace, kolize, kolokvium, koedukace, koeficient, koexistence, koherence, koitus, korektura, korelace, korespondence, koroze, korupce) a pojmenování prostředků s obdobnými rysy nebo produkujících takové entity (komutátor, kompenzátor, kompilátor, komparátor; kondicionér, konektor, kontejner, kondenzátor, konzole).

Adjektiva jsou převážně kvalitativní povahy, méně často jde o adjektiva relační. Označují vlastnosti založené na souběžnosti, složenosti, reciprocitě nebo spolupráci: kompetentní, kombinační, kompatibilní, kompozitní; kontextový, konvergovaný, konsen­zuální, koncesní, konformní; koaliční, kolaudační, kolegiální, kognitivní, koherentní, koitální, korekční, korektní, korupční, korelační, korespondenční.

Slovesa označují děje a stavy plynoucí ze sounáležitosti, spolupráce, složenosti, nebo k nim směřující: kompletovat, komplikovat, kompenzovat, kompostovat; konvertovat, konfiskovat, konstituovat, kondenzovat, konfigurovat; kolaudovat, kopírovat, kolidovat, kooperovat, kooptovat, korigovat, korepetovat, korespondovat, korodovat, korumpovat. Jde o slovesa vzoru kupuje.

Adverbia označují okolnosti s týmiž sémantickými rysy jako adjektiva: kompozičně, kompaktně, komplementárně, kompromisně; konstrukčně, konkludentně, koncepčně, konverzně, kontinuálně; kolegiálně, kognitivně, koherentně, korelačně, korespondenčně.

Tři podoby stavebního prvku vykazují při jednoduchém dotazu různé zastoupení relevantních lemmat. Proto jsou tyto podoby představeny ve frekvenční zprávě každá zvlášť.

Jiného původu je tento řetězec v přejatých slovech komický, komora, komorní, kometa, kontrola. Zcela náhodně je přítomen v českých slovech komín, komár, komonice, komíhat (se), komolý, konec, konat, konejšit, konvice, konopí, končetina, koruna, kolem, koupit, kousek, kostel. Pouze etymologicky je takový prefix doložitelný ve slově kmotra ← lat. commāter ,spolumatka‘, druhotně též kmotr, koberec ← lat. cooperῑre ,pokrývat, přikrývat‘ přes některý románský jazyk, srov. fr. couvert ,prostírání‘, angl. cover ,pokrývat‘; kolej ,studentská ubytovna‘ ← lat. collēga, com-lēgāre. Synchronně neprůhledné je i substantivum komtesa.