Stavba: in-/im-/i-. Podoba in- má variantu im- v případě, že základ začíná na retnice (např. imbecil, improvizovat, imprese). Pokud ovšem základ začínal na m, v češtině se gemináty potlačují, takže bychom z hlediska českého způsobu psaní striktně vzato měli počítat s variantou i (např. imigrant, srov. angl. immigrant); totéž při základech začínajících na l, r (srov. ilegální : illegal, iracionální : irrational). Variantu pouhého i- měla už zdrojová latina před základy začínajícími na g (ignōrō, čes. ignorovat).

Stavební prvek přejatých slov. Vychází z latinského prefixu in- a zachovává jeho dvojí význam: (1) ,v-/do-/na-‘ (informace, inscenovat); (2) ,ne-‘ (invalida, iracionální, imobilizovat). V mnoha případech jde o stavební prvek se zastřenou motivací, takže povědomí o významu – pomineme-li znalost etymologie: infekce (1) × imunita (2) – je závislé na jazykovém vzdělání a intuici. V důsledku různé známosti slovotvorných základů (iredenta) a v důsledku změn v procesu přejímání, popř. zlidovění (inženýr, inšpektor) je v řadě případů význam mnohdy (3) málo zřetelný až nezřetelný. Na druhé straně se tento stavební prvek vzhledem k indoevropské příbuznosti jazyků objevuje i v takových výrazech anglického původu, které (4) nevycházejí z latinského prefixu, ale z příbuzného germánského in s významem ,v, do‘ (in-line, incomingový, input, insert, být in).

Kolem jednoho přejatého výrazu (bez ohledu na průhlednost jeho stavby) se často vytváří celá čeleď: srov. níže četná slova příbuzná k substantivům informace, investice nebo individuum, imunita.

Vyloučili jsme slova se stavebním prvkem ► inter-, ► intra-, ► infra- (včetně slov jako inferno, infernální, kde figuruje varianta tohoto stavebního prvku) a další, která neobsahují příslušný stavební prvek (imaginace, ironie). Ručně jsme vyřadili slova jiného než klasického původu, a to jednak apelativa (imám, iPod), jednak propria (Indie, Innsbruck). Rovněž jsme nezapočítávali kompozita s prvním členem ► info- a přechýlená substantiva (instruktorka).