slovník afixů užívaných v češtině
Josef Šimandl ed.
Stavba: do- u sloves. V substantivech od nich odvozených je někdy podoba dů-: dovodit → důvod × doložit → doklad.
I. Prefixem se odvozují slovesa od sloves. Prefix mívá konkrétní (1) prostorový význam vypravení se za nějakým účelem, který vyjadřuje jméno po předložce pro: dojet (pro pomoc), dojít (pro pivo); dosažení nějakého hmotného cíle (vyjádřuje ho jméno po předložkách na, do, knebo adverbium), a to hlavně u sloves pohybu: dojít (k autu), dojet (do cíle), dorazit (na místo činu), dokulhat (do prvního baru), dovést (kamaráda domů); ale i u jiných sloves (s důrazem na dosažení): dosáhnout (na kliku), dohlédnout (na vrchol); má i obrazné užití dosáhnout (na hypotéku); odevzdání adresátovi vyjádřenému jménem v dativu: donést (někomu pivo), doručit (někomu dopis).
Nejčastěji však vyjadřuje způsob slovesného děje s významem (2) dokončení děje. Odvozeným slovesem na do- se klade důraz na závěrečnou fázi: Flaubert dopsal (srov. napsal) Paní Bovaryovou třicátého dubna téhož roku; dopít (svoje pivo), dočíst (knihu), dokouřit (cigaretu). V určitých kontextech je děj chápán spíš jako dodatečný: dolít (někomu sklenku), doplatit (zbylých třicet procent); dodat (dalších deset kusů), dopsat (chybějící datum), dosladit (podle chuti), dostřelit (někoho druhou ránou). U sloves aktivity či stavu znamená její ukončení: když orchestr dohrál, ozval se bouřlivý potlesk; eventuálně úplný konec: hala, kde dozpíval Presley, byla zbořena; dosažení vnitřního limitu: zápalka dohořela; už dozrála kukuřice; dosažení časového termínu: dožít se (sta let); dočkat se (transplantace). Taková slovesa s významem dokončeného děje jsou značně početná a slovníky mnoho derivátů nezachycují: dožehlit, dotlumočit, doprogramovat, dopředsedovat, domeditovat, dokácet, doječet, dogrilovat.
V určitých kontextech může mít prefix do- význam (3) prostě vidový: tázat se / dotázat se (na důvod); nutit/donutit (k odchodu); končit/dokončit (doktorát).
U mnoha sloves, často velmi frekventovaných, je význam prefixu do- spíš (4) nezřetelný: dostat, dovolit, dopadnout, doporučit, dopustit se, doložit, doznat.
II. Ojediněle se prefixem do- odvozují z časových adverbií (5) modifikovaná časová adverbia: dodnes, dokdy.
SYN2010
Dotaz [do.*] dává 4.415 lemmat; z nich bylo zpracováno 476 lemmat, 40 s frekvencí nad 1.000, 120 s frekvencí 1.
20 lemmat s nejvyšším počtem dokladů: dostat (↖4) 89.255, dokázat (↖4) 51.557, dojít (↖1/2) 37.989, dodat (↖2) 26.101, dosáhnout (↖1) 18.768, dovolit (↖4) 13.711, dozvědět (↖2) 12.444, dovést (↖1) 10.331, dopadnout (↖4) 9.765, dorazit (↖1/2) 9.321, doplnit (↖2) 8.721, dotknout (↖1) 7.830, dočkat (↖2) 6.936, dokončit (↖2) 6.865, dodnes (↖5) 6.572, dospět (↖1) 5.160, domluvit (↖2) 4.266, dopustit (↖4) 3.875, doporučit (↖4) 3.847, dojet (↖1/2) 3.266.
Z dalších: donutit (↖3) 2.990, dotázat (↖3) 272, dokdy (↖5) 81.
Příklady irelevantních nálezů: dobrý, dobře, doba – doma, domů, domácí – dopis, dojem – přejatá dolar, doktor, dokument – imperfektiva dokončovat, dopouštět – výsledky cirkumfixace dokonce, doprava; doživotí; dovolat se.
FE