Stavba: dia-.

Stavební prvek přejatých slov. Pochází z řec. prefixu/předložky dia(-) s významy ,skrz‘, ,přes‘, ,roz-‘, ale i ,prostřednictvím‘, ,mezi‘, ,na všechny strany‘ a jinými, včetně významů přenesených a obrazných.

Tento stavební prvek má tedy význam obecně stěží vymezitelný, ale v některých konkrétních případech mu při věcné obeznámenosti lze jistý význam přiřknout: dialog ,roz-mluva‘, diagnóza ,roz-poznání (nemoci)‘, diadém ,vínek‘ obtočený kolem hlavy, diagonála ,úsečka spojující protilehlé úhly‘ a v tom smyslu jdoucí skrz, diafragma ,mezistěna; přepážka‘. Mnohdy osvětlí význam prvku až etymologický rozbor zohledňující také způsob pojmenování, byť byl idiomatický: např. diabetik, diabetes ← dia-bainō ,procházet skrz‘, tj. že cukr se vyplavuje močí.

Výrazy obsahující tento stavební prvek mohly v češtině projít univerbizací s přidáním domácího sufixu: diagnostický ústav → diagnosťák.

Ze slov obsahujících původní prefix dia- se ve dvou případech osamostatnil komponent dia(-) jako první část složených slov, popř. jako samostatné slovo, odkazující (a) k diabetikům (viz výše); (b) k diapozitivům (které se „položí“ a prosvítí skrz). V obou významech se může kombinovat se základy rovněž klasickými (diaprojektor ,přístroj promítající diapozitivy‘), ale i se základy z moderních jazyků (diashow ,show využívající promítání diapozitivů‘) včetně českých (diaoplatky, zprav. psáno dia oplatky; dia koutek v samoobslužných prodejnách). V potravinářství se nově označení dia už neužívá.

Mezi irelevantními nálezy bylo slovo diamant (jméno nerostu vzniklo kontaminací tak, že k základu se nepřidává význam prvku dia-), nikoli s jistotou průhledná slova dieta, diakon⁷⁵ a další s nimi příbuzná, případy příliš vzdáleného přenesení významu (žonglovací pomůcka diabolo pojmenovaná slovem pro ďábla),⁷⁶ slova obsahující komponent di- ,dvoj‘ (diabas, diazoniová sůl), umělá slova dianetika (a také dianetický), diazepam, anglický výraz dial-up, slovenské nerozpoznané slovo diaľnici.