Stavba: de-, před samohláskou je ve starších přejímkách dez-.

Stavební prvek přejatých slov původem z latiny, románských jazyků, příp. z angličtiny. V ojedinělých případech prefix hybridních slov z domácích základů. Pochází z latinského prefixu dē- a ten souvisí s předložkou dē; z jejich významů zachovává význam (1) od něčeho ve smyslu místním (deportace), popř. s odstínem postoupení někomu jinému (delegace, demise). Navazuje dnes patrně nejhojněji využívaný význam (2) zbavit něčeho/někoho (deformovaný, degradovat ,zbavit hodnosti‘, dezinfekce; denacifikace). Taková slova mohou vyjadřovat opak slov bez de-: centralizace : decentralizace, orien­tovaný : dezorientovaný, stabilizovat : destabilizovat.

Jako oslabený lze hodnotit význam (3) úbytek, nedostatek, úpadek ap. (deficit, debilní, degrese). Část přejímek zachovává z lat. prefixu význam (4) intenzifikace děje vyjádřeného slovesem (deprimovat ,utiskovat‘, deklamovat pův. ,vyvolávat‘, demonstrace 1. ,předvedení, ukázání‘; 2. ,veřejný projev mínění, požadavků ap.‘ Další význam je (5) vytvoření, rozhodnutí, objevení (definovat, deskripce, detektor, destinace), který se blíží prefixu ► vy- ve významu 8. Existují i případy, kdy je význam prefixu (6) nejasný (delikt, devótní, dezolátní).

Některé z významů dnes nejasných vznikly na základě už (po)zapomenuté mimojazykové skutečnosti, např. že slovem desert/dezert (význam 6) se původně označoval ,zákusek na odchodnou‘; naproti tomu dezertér utekl od svého vojska (význam 1). Slova s týmž stavebním prvkem de- se mohou jevit jako významově přinejmenším vzdálená: srov. definice : definitivní, delikátní : delikt, dementní : dementovat.

Příležitostné výrazy v žurnalistice, tvořené z neklasických, tedy i z domácích základů, využívají význam (2): destalinizace zahájená Chruščovem, deklausizace ODS, deABLizace⁶⁸ veřejné správy; měli bychom deparoubkizovat své vozové parky ,zbavit se vozů s levostranným řízením‘. K takovým slovům srov. ► de- -izace, ► de- -izovat.

V lingvistické terminologii se uplatňuje význam/funkce (7) utvořený od slovního druhu udaného základovým slovem (specifická odnož významu 1), přičemž základy takových slov nemají jednotnou formální podobu: de-verb-ativum ,slovo utvořené od slovesa‘, de-substantivum/de-adjektivum/de-interjekce ,slovo utvořené od substantiva/adjektiva/interjekce‘; srov. také de-numer-ální/de-numer-ativní tvoření (od číslovek). Žádné z těchto slov nemá v korpusu SYN2010 doklad.

Mezi nezapočítanými nálezy jsou především slova s nejasným základem: debata (základ je nelat.), debakl,⁷⁰ detail,⁷¹ debut, developer (základ je nejasný), debetní a debilní (odvození dēbeō ← dē- + habeō ztratilo formální zřetelnost už v latině), defilovat (významová spojitost s lat. fīlum ,nit‘ je nezřetelná), devizový, designer, defaultně (základ byl pozměněn formálně i ve výslovnosti; význam ,přednastaveně‘ není ze stavby nijak patrný). Dále nebyla zohledněna slova řeckého původu demokracie, delta; despotický, ze slov latinského původu taková, která mají jen náhodnou shodu počátečních písmen (dekorace, decentní), a nekodifikovaně psaný výraz defakto. Z domácích jsme nezohlednili slova den, denní; deset, deka.