Stavba: -č(0), kde (0) reprezentuje soubor koncovek vzoru muž nebo stroj.

Připojuje se výhradně ke slovesům, a to k otevřeným kmenům s kmenotvorným sufixem -i/í- (řídit → řidič; dřít → dříč), -a/á- (hlídat → hlídač; spát → spáč), -e/ě- (prohlížet → prohlížeč; vyprávět → vypravěč) a -ova- (zapalovat → zapalovač), tedy k vokalicky zakončeným infinitivním kmenům s výjimkou sloves na -nou- (vzoru tiskne).

Sufixem -č se tvoří (1) názvy osob, a to (1a) názvy příslušníků manuálních povolání, tedy názvy osob zabývajících se nějakou, zpravidla fyzickou činností profesně: brusič, hasič, holič, obkladač, prodavač, slévač, svářeč, topič; (1b) názvy nositelů nějaké jiné sociální role než profesní: rodič (z 90 % v plurálovém tvaru), volič, uchazeč, řidič, neplatič, posluchač; (1c) názvy osob se sklonem k nějaké činnosti, která danou osobu charakterizuje, chápe se jako její příznačná vlastnost: spáč, dříč, bavič, vyznavač, pojídač, vypravěč, lamač (ve spojení lamač srdcí), přičemž nejčastěji jde o činnost obecně vnímanou jako nežádoucí pomlouvač, rváč, vyděrač, udavač, zahaleč, flákač, štváč, práskač, trapič, vykrádač.

Na rozdíl od derivátů skupin (1a) a (1b), které jsou stylově neutrální, jsou deriváty skupiny (1c) názvy zpravidla příznakové, expresivní, často pejorativní a zahrnují i vulgarismy (sráč, chcáč). Mezi deriváty skupiny (1c) nalezneme také největší množství okazionalismů s významem převážně depreciativním či ironizujícím. Srov.: Přitom na dveře klepají další podbízeči s nabídkami dalších úvěrů. Panu režisérovi se nelíbí, že se „poslanci do krve hádají“, místo aby byl naopak rád, že tam nesedí tleskači a kývači jako v uplynulých čtyřiceti letech. Nejrůznější vysvětlovači islámského terorismu nám tvrdí, že už příčiny znají. Byl to neúnavný popoháněč ostatních. Předbíhači drásají disciplinované účastníky fronty víc než samotné čekání.

Sufixem -č je utvořeno několik (2) názvů rostlin: vstavač, váleč, pcháč (← pchát ,píchat‘); také několik (3) názvů živočichů, a to jednak rodových jmen zavíječ, bukač (←bukat ,vydávat krátké temné zvuky‘), snovač (← snovat), jednak pojmenování podle charakteristického způsobu chování: škrtič (had usmrcující kořist škrcením), slídič (lovecký pes, který zvěř vyslídí), rejdič (malý holub s rejdivým letem), opylovač (živočich, který provádí opylení rostlin). Sufixem -č jsou utvořena také (4) vlastní jména (příjmení) osob: Lamač, Lepič, Mazač, Palič, Tleskač.

Druhou velmi početnou skupinou derivátů se sufixem -č jsou vedle názvů osob (5) názvy prostředků, a to (5a) názvy manuálních pracovních nástrojů, jejichž pomocí člověk provádí nějakou činnost: rýč – nástroj určený k rytí, bič – nástroj k pobízení zvířat bitím, zvýrazňovač – psací potřeba, kterou se zvýrazňují části napsaného nebo vytištěného textu. Jindy se pojmenovávají (5b) jednoduché předměty určené svým účelem/funkcí: nosič – předmět, který něco drží/nese, chránič – předmět, který něco chrání před poškozením, pořadač – desky na přehledné ukládání/pořádání dokumentů. Mnohem častěji jde ale o názvy složitých technických, mechanických či automatických zařízení provádějících nějakou činnost: přehrávač, chladič, přijímač, snímač, vysavač, zesilovač. Další relativně početné skupiny tvoří (5c) názvy počítačových programů a webových aplikací: prohlížeč, spořič, vyhledávač, čítač, sledovač, srovnávač, zapisovač, plánovač; (5d) názvy chemických látek: odlakovač, ustalovač, odmašťovač, osvěžovač, odličovač, zesvětlovač; (5e) názvy svalů lidského těla podle funkce – natahovač, ohybač, roztahovač, zdvihač, svěrač – a jiné anatomické názvy: nosič (první krční obratel).

Názvy kuchyňských přístrojů na výrobu či tepelnou úpravu potravin jako toustovač, topinkovač, palačinkovač, jogurtovač, sendvičovač, zmrzlinovač vznikly pravděpodobně analogicky, tj. napodobením slovotvorné struktury názvů přístrojů odvozených od sloves s infinitivním kmenem zakončeným na -ova- (typ zapalovač), tedy rozšířením kmenů motivujících substantiv (toust-ova-č), a řadíme je tedy k derivátům se sufixem -č, přestože fundující slovesa mohou být jen fiktivní, nedoložená (toustovat).

Okrajově se sufix -č uplatňuje při odvozování (6) názvů úředních příkazů/listin: zatykač, (7) názvů reklamních prostředků: poutač a (8) názvů psychických stavů/hnutí: chtíč.

Vzhledem k tomu, že deriváty se sufixem -č pojmenovávají buď osoby, které se trvale či dlouhodobě zabývají činností vyjádřenou základovým slovesem, nebo pojmenovávají prostředky, které jsou k takové činnosti trvale určeny, jsou základovými slovesy téměř výhradně imperfektiva. O fundaci perfektivy jde jen u názvů prostředků typu odlakovač, odpeckovač, odmechovač. Tyto deriváty sice také pojmenovávají prostředky určené k nějaké činnosti dlouhodobě, nikoli jednorázově (odlakovač – prostředek určený k odstraňování laku; odpeckovač – stroj/nástroj, kterým se ovoce zbavuje pecek), projevuje se zde však tendence ke zjednodušení zdvojených slabik (sekundární imperfektiva typu odlakovávat, odpeckovávat bývají obecně základem tvoření jen zřídka, z jejich derivátů se sufixem -č jsou v korpusu SYN2010 jen přechovávač, uchovávač, pojmenovávač). Srov. též sufix ► -tel: ten, kdo vychovává, je vychovatel, nikoli vychovávatel.

Samohláska v základu se někdy zachovává (přijímat → přijímač), jindy zkracuje (řídit → řidič; poslouchat → posluchač; ovládat → ovladač), v mnoha případech také kolísá (vyjednávat → vyjednávač/vyjednavač; odrážet → odrážeč/odražeč; potápět → potápěč/potapěč). Kvantita samohlásky na konci infinitivního kmene se při odvození zachovává, výjimku tvoří jen jména bič (← bít), šič (←šít), myč (← mýt), kde se kmenotvorný vokál zkracuje.

Činitelská jména (jak názvy osob, tak názvy objektů, které vykonávají nějakou činnost) se vedle sufixu -č tvoří také jeho rozšířenou variantou ► -áč (kopáč) a ojediněle též variantami ► -ič (spotřebič), ► -eč (kladeč) a ► -ač (trubač).

Jeden derivát může mít v závislosti na kontextu různé významy. Např. nosič může označovat jak vykonavatele profese (Ralph dal nosiči spropitné a ujal se zavazadel), tak nositele role neprofesní (Každý pátý nosič viru onemocní jaterní cirhózou) a může být též pojmenováním prostředku (Montuje-li se cyklosedačka na nosič, musíte si být jisti jeho pevností). Většina derivátů se sufixem -č může označovat (alespoň potenciálně) jak osobu (s životnými koncovkami vzoru muž), tak prostředek (s neživotnými koncovkami vzoru stroj), a zakládat tak dvě různá deklinační paradigmata. Např. derivát vařič označuje jak přístroj na vaření (nom. pl. vařiče, např. plynový vařič), tak osobu, která vaří (nom. pl. vařiči, např. vařič piva). Jeden z významů má však obvykle významně vyšší frekvenci, s derivátem bývá primárně spojován, zatímco užití derivátu v druhém významu je sekundární, okazionální, případně zůstává jen potenciální. Např. deriváty jako přijímač, vypínač, sypač, sušič mohou potenciálně označovat jak osobu, tak prostředek, a oba významy uvádějí i výkladové slovníky, v korpusu SYN2010 však není žádný doklad užití těchto slov pro označení osoby, tj. osoba, která takovou činnost vykonává, se obvykle buď nepojmenovává, nebo se dává přednost jinému derivátu (místo přijímač např. příjemce). V našem náhodném vzorku byly doklady pro užití v obou významech (pojmenování osoby i prostředku) u 14 % relevantních lemmat. Srov.: Počítání hlasů se dělo pod velmi přísným, komplikovaným dohledem. Ani počítači křížků si nebyli jisti, kdo vlastně vyhrává. Seděl v tričku za psacím stolem nastlaným papíry a psal něco na počítači. Američtí voliči obvykle dávají přednost při výběru kandidáta na nějaký úřad pohledným mužům a nepěkným ženám. Robinson sledoval, jak Krause vyťukává čísla na voliči, pak se otočil zpět. Obyvatele v těchto drsných podmínkách živí především chov koní a dobytka, případně práce arriera, ve dvojjediné roli průvodce a vodiče oslů. Aby vnější vodiče mohly zůstat připojeny na stále stejných vývodech pouzder, musí být jejich přepnutí realizováno na čipu.