Stavba: -ín(a), kde (a) reprezentuje soubor koncovek vzoru žena. Odvozovací základy jsou české nebo přejaté, jednoduché, výjimečně složené.

I. U substantiv má přípona především (1) adaptační funkci. Nahrazuje se jí původní zakončení ► -ina a její různojazyčné obdoby, popř. se připojuje k cizojazyčnému kořennému (bezpříponovému) slovu: disciplína ← Disziplin/disciplῑna, medicína ← Medizin/medicῑna, cukína ← Zucchini/Zucchino/zucchina, podobně turbína, limuzína, vakcína, vitrína, vagína, figurína, cesmína, trampolína, latrína, konkubína, pelerína, krinolína, vazelína, mandolína, drezína, forbína, angína, doktrína, Karolína, Pavlína, Josefína, Jasmína, Barbína.

II. Z adjektiv se rovněž adaptační příponou -ína tvoří pojmenování (2) nositele vlastnosti, cimprlína/cimprdlína ← cimprlich/cimprdlich ← zimperlich.

III. Ze slovesa je vytvořeno označení (3) nositele dynamického příznaku: hopsalína ← hopsat, resp. hopsal(a), ne zcela jistý je původ slova vidrbína/vydrbína (,vdavekchtivá dívka/žena toužící po bohatství‘; ← vydrbat?).

Etymologicky lze přítomnost řetězce -ína vysvětlit ve slovech hlína, plína, špína.