Stavba: -ás(e)k(0), -áz(e)k(0), kde (e) se vypouští ve tvarech nezakončených nulovou koncovkou, (0) reprezentuje soubor koncovek vzoru pán, popř. skloňovacího typu les.

Sufix -ásek/-ázek je původně (1) sufixem zdrobňujícím, a to jak u jmen vlastních (především křestních: Kuba → Kubásek, jež později posloužila často jako základ dnešním příjmením, např. Jirásek), tak i u jmen obecných, kde býval většinou zdrobňujícím protějškem sufixu ► -as: bimbas → bimbásek. Po ústupu sufixu ► -as, ze kterého se sufix -ásek/-ázek vyvinul, z funkce přípony sloužící odvozování jmen nositelů vlastností převzal sufix -ásek/-ázek částečně i tuto funkci. (2) Jména nositelů vlastností se pomocí sufixu -ásek/-ázek tvoří zvláště od adjektiv označujících barvy a pojmenovávají většinou druhy motýlů (např. bělásek, žluťásek, modrásek), objevují se ale i jiná pojmenování (např. volný [lístek] → volňásek, oblý → oblázek). I u tohoto významu dochází v důsledku významových souvislostí postupně též k odvozování od jiných než adjektivních základů (např. bi(j)ásek podle volňásek). V některých případech není hranice mezi oběma významovými skupinami zcela ostrá: chuďásek, tvrďásek, příjmení Malásek.

Řetězec -ásek/-ázek lze najít i u substantiv neutvořených popisovaným sufixem. Jedná se zejména o řadu slov se sufixem ► -ek: pásek, vlásek, hlásek; dále zásek.