Stavba: -ári(um), kde (um) reprezentuje soubor koncovek skloňovacího typu muzeum.

Sufix -árium je jedním z výsledků adaptace latinského sufixu -ārium (srov. ► -ář); je to tedy především stavební prvek přejatých slov. Odvozovalo se jím nejčastěji od substantiv, ojediněle od (zpodstatnělých) adjektiv.

Základní funkcí sufixu je vytvářet (1a) jména míst, přičemž jednotlivá pojmenování mají různý významový poměr k základovému slovu a různou míru další specifikace: akvárium ,skleněná vodní nádrž určená k chovu, obvykle i pro okrasu‘ (podobně terárium se zemí), oceanárium ,vodní nádrž ukazující život v mořích‘, planetárium ,budova určená k pozorování planet‘, rozárium ,růžový sad‘, solárium ,místo/přístroj pro slunění‘, lapidárium ,depozitář kamenných soch‘, leprosárium ,osada pro nakažené malomocenstvím/leprou‘ (lat. leprōsī ,malomocní‘), osárium ,kostnice‘, noktuárium ‚sovinec‘, kolumbárium (← columba ,holubice‘) ,hřbitovní stavba s výklenky pro ukládání uren‘, pojmenovaná na základě podobnosti s holubníkem, nektárium (s haplologickou redukcí řetězce -arár-) ,zásobárna nektaru v květech a jiných částech rostlin‘. Část takových označení pochází už z doby starořímské a jejich úzus přetrvává v popisu reálií: tepidárium (← tepidus ,teplý‘) je ohřívárna v římských lázních. Zřídka jde o (1b) jiná jména: instrumentárium ,soubor nástrojů‘.

Při konkurenci se sufixem ► -ář se méně adaptovaná podoba -árium může využít pro různé modifikace významu: kalendář vs. kalendárium ,soupis po kalendářních dnech‘, zřídka také ,soupis jmen/svátků/výročí pro kalendář‘ (kalendárium osobností/akcí, Kalendárium českého divadla; Škaredá středa už nemá v katolickém kalendáriu svůj význam) a/nebo pro odlišení termínů v různých oborech. Zabydlel se však různý úzus: chirurgické instrumentárium ,soubor chirurgických nástrojů’ × instrumentář(ka) ,kdo asistuje lékaři a stará se o jeho nástroje‘; v hudební publicistice častěji z Orffova instrumentáře, ale někdy i z Orffova instrumentária; argumentační instrumentář/instrumentárium.

Sufix se využívá i k tvoření neomezenému jen na klasické základy. Výsledkem jsou opět nejčastěji jména míst, a to (2a) jména míst chovu/pěstování (srov. výše noktuárium): medvědárium, delfinárium, exotárium, želvárium, vydrárium, motýlárium, velemloci → velemlokárium – bambusárium, kaktusárium; (2b) jména, která mají taková označení připomínat: obludárium ‚sbírka oblud(ností)‘, strašidlárium; k těm patří i jména prodejních a podobných míst, kde méně paradigmatický, ba sporný způsob pojmenování přitahují pozornost: sýrárium, pizzárium. Kreativní označení se tvoří možná i od sloves, ale lze je vztahovat i k názvům dějů: čichárium, hmatárium ← čichat/čich, hmatat/hmat ,součást naučné stezky; nabízí čichové, resp. hmatové počitky‘. Některá z takových slov jsou zatím jen propria psaná s velkým písmenem, ale jejich přechod v apelativa je přinejmenším možný a podporuje ho i podoba v internetových adresách: Hopsárium (www.hopsarium.cz) ← hopsat/hopsa ,místo, kde si lze zahopsat / kde lze dělat hopsa‘.