slovník afixů užívaných v češtině
Josef Šimandl ed.
Stavba: -án(0), kde (0) reprezentuje soubor koncovek vzoru pán.
Sufix/zakončení -án slouží (1) k adaptaci přejatých substantiv, event. zpodstatnělých adjektiv, označujících osoby. Připíná se k cizím základům, zpravidla nahrazuje sufix původního jazyka: kastelán (← lat. castellānus), markytán (← něm. Marketender), bonviván (← fr. bon vivant ‚dobře si žijící‘), puritán (← angl. puritan), podobně elegán, šarlatán, intrikán. Sufixem -án se počešťují také osobní vlastní jména řeckého, latinského a hebrejského původu: Štěpán (← řec. Stephanos), Jonatán, Kajetán. Srov. též sufix ► -ián.
Oporu v cizojazyčných sufixech (zejména v latinské příponě -ānus) má sufix -án také v nečetných (2) jménech obyvatelských: Amerikán, Anglán, Mexikán. Jde vesměs o méně obvyklé, expresivní protějšky obyvatelských jmen s příponou ► -an (Američan, Mexičan). U jmen Neapolitán (← Neapol) a S/samaritán (původně obyvatel města/kraje ← Samaří/Samařsko) je odvozovací základ rozšířen o -it-,17 takže vzniká zakončení -itán. Od názvu fiktivní země Lilliput (‚země trpaslíků v románu Gulliverovy cesty J. Swifta‘) je odvozeno jméno lilipután ‚trpaslík’. Ojedinělé je pojmenování (3) koňského plemene lipicán (podle slovinské vesnice ← Lipica).
Od vlastních jmen (antroponym, event. toponym) se příponou -án odvozují (4) jména členů církví a církevních řádů: františkán (← sv. František z Assisi), dominikán (← sv. Dominik), luterán (← Martin Luther); u substantiva karmelitán (← Karmel ‚pohoří v Izraeli‘) je odvozovací základ rozšířen o -it-, srov. podobné případy v bodu (2).18 Jméno republikán jako (5) název člena politické strany či stoupence myšlenkového směru lze podle významu vztáhnout jak k substantivu (‚stoupenec ← republiky‘), tak k adjektivu (‚člen ← republikánské strany‘). Substantivum mohamedán označuje Mohamedova stoupence čili vyznavače islámu a blíží se tak skupině (4).
Od latinských názvů gymnaziálních tříd se tvoří sufixem -án (6) názvy žáků/studentů: septimán (← septima ,sedmá třída osmiletého gymnázia‘); pod. primán, sekundán, sextán, oktaván.
K českým základům se sufix -án připíná jen výjimečně. Od adjektiv jsou odvozeny (7) názvy nositelů vlastnosti: dlouhán, velikán. K domácím slovesným základům lze vztáhnout některá méně obvyklá (8) příjmení: Šilhán, Křiklán, Šmatlán.
SYN2010
Dotaz [(lemma=".*án") & (tag="[N].*")] dává celkem 445 lemmat. Ve vzorku s 273 lemmaty bylo 89 % neplatných nálezů, celkový odhadovaný počet platných lemmat v korpusu je tedy 49.
Z frekvenčních pásem: 1 lemma nad 1.000 dokladů, 2 lemmata s 1 dokladem.
20 lemmat s nejvyšším počtem dokladů: Štěpán (↖1) 1.636, velikán (↖7) 672, republikán (↖5) 655, kastelán (↖1) 445, dlouhán (↖7) 180, františkán (↖4) 164, dominikán (↖4) 157, puritán (↖1) 155, elegán (↖1) 142, Anglán (↖2) 119, Neapolitán (↖2) 103, intrikán (↖1) 86, mohamedán (↖4) 60, Kajetán (↖1) 55, luterán (↖4) 47, samaritán (↖2) 43, lilipután (↖2) 38, karmelitán (↖4) 38, lipicán (↖3) 33, Mexikán (↖2) 33.
Z dalších: septimán (↖6) 20, Šilhán (↖8) 28.
Pouze etymologicky lze koncový řetězec -án vyložit u některých slov praslovanského původu (džbán), původ některých slov zakončených na -án zůstává etymologicky nejasný (cikán, tchán). Jméno chřtán je expresivní obměnou substantiva hrtan.
Řetězcem -án je zakončena řada slov přejatých do češtiny z různých jazyků jako celek a jako celek také synchronně vnímaných, např. oceán (přes něm. Ozean z lat. Ōceanus), galán (přes něm. Galan ze šp. galán, tj. ‚milovník‘), hulán (přes pol. ułan snad z mong. ulan, tj. ‚červený‘), volán (z fr. volant, tj. ‚vlající‘), chuligán (přes rus. chuligan z angl. hooligan), sultán ( přes něm. Sultan z tur. sultan), korán (z ar. qur’ān, tj. ‚čtení‘), podobně pavián, tymián, orkán, parkán, raglán, pelikán, elán, porcelán, banán, šafrán, soprán, tulipán, šantán, altán, leguán. I v případě, že sufix -án koresponduje se sufixem původního jazyka, je slovotvorná stavba vzhledem k neadaptovaným cizím základům v češtině synchronně neprůhledná a koncový řetězec -án se vnímá jako součást základu. Zakončení -án může být také výsledkem pouhé zvukové nápodoby cizího slova: např. kmán (← něm. gemein ,prostý‘).
JB
17 Vkládá-li se nějaký stavební prvek mezi slovotvorný základ a sufix, pak je otevřenou otázkou, zda tento jev pojímat jako rozšiřování základu, nebo rozšiřování sufixu.
18 Původ toho, co se synchronně jeví jako rozšíření, je v tom, že řecká adjektiva/substantiva vyjadřující příslušnost sufixem -īt(és) byla v latině opatřena dalším sufixem stejné funkce -ān(us); srov. podobnou hypersufixaci v angl. theatr-ic-al/theatr-ical.