Stavba: -án(0), kde (0) reprezentuje soubor koncovek vzoru pán.

Sufix/zakončení -án slouží (1) k adaptaci přejatých substantiv, event. zpodstatnělých adjektiv, označujících osoby. Připíná se k cizím základům, zpravidla nahrazuje sufix původního jazyka: kastelán (← lat. castellānus), markytán (← něm. Marketender), bonviván (← fr. bon vivant ‚dobře si žijící‘), puritán (← angl. puritan), podobně elegán, šarlatán, intrikán. Sufixem -án se počešťují také osobní vlastní jména řeckého, latinského a hebrejského původu: Štěpán (← řec. Stephanos), Jonatán, Kajetán. Srov. též sufix ► -ián.

Oporu v cizojazyčných sufixech (zejména v latinské příponě -ānus) má sufix -án také v nečetných (2) jménech obyvatelských: Amerikán, Anglán, Mexikán. Jde vesměs o méně obvyklé, expresivní protějšky obyvatelských jmen s příponou ► -an (Američan, Mexičan). U jmen Neapolitán (← Neapol) a S/samaritán (původně obyvatel města/kraje ← Samaří/Samařsko) je odvozovací základ rozšířen o -it-,¹⁷ takže vzniká zakončení -itán. Od názvu fiktivní země Lilliput (‚země trpaslíků v románu Gulliverovy cesty J. Swifta‘) je odvozeno jméno lilipután ‚trpaslík’. Ojedinělé je pojmenování (3) koňského plemene lipicán (podle slovinské vesnice ← Lipica).

Od vlastních jmen (antroponym, event. toponym) se příponou -án odvozují (4) jména členů církví a církevních řádů: františkán (← sv. František z Assisi), dominikán (← sv. Dominik), luterán (← Martin Luther); u substantiva karmelitán (← Karmel ‚pohoří v Izraeli‘) je odvozovací základ rozšířen o -it-, srov. podobné případy v bodu (2).¹⁸ Jméno republikán jako (5) název člena politické strany či stoupence myšlenkového směru lze podle významu vztáhnout jak k substantivu (‚stoupenec ← republiky‘), tak k adjektivu (‚člen ← republikánské strany‘). Substantivum mohamedán označuje Mohamedova stoupence čili vyznavače islámu a blíží se tak skupině (4).

Od latinských názvů gymnaziálních tříd se tvoří sufixem -án (6) názvy žáků/studentů: septimán (← septima ,sedmá třída osmiletého gymnázia‘); pod. primán, sekundán, sextán, oktaván.

K českým základům se sufix -án připíná jen výjimečně. Od adjektiv jsou odvozeny (7) názvy nositelů vlastnosti: dlouhán, velikán. K domácím slovesným základům lze vztáhnout některá méně obvyklá (8) příjmení: Šilhán, Křiklán, Šmatlán.

Pouze etymologicky lze koncový řetězec -án vyložit u některých slov praslovanského původu (džbán), původ některých slov zakončených na -án zůstává etymologicky nejasný (cikán, tchán). Jméno chřtán je expresivní obměnou substantiva hrtan.

Řetězcem -án je zakončena řada slov přejatých do češtiny z různých jazyků jako celek a jako celek také synchronně vnímaných, např. oceán (přes něm. Ozean z lat. Ōceanus), galán (přes něm. Galan ze šp. galán, tj. ‚milovník‘), hulán (přes pol. ułan snad z mong. ulan, tj. ‚červený‘), volán (z fr. volant, tj. ‚vlající‘), chuligán (přes rus. chuligan z angl. hooligan), sultán ( přes něm. Sultan z tur. sultan), korán (z ar. qur’ān, tj. ‚čtení‘), podobně pavián, tymián, orkán, parkán, raglán, pelikán, elán, porcelán, banán, šafrán, soprán, tulipán, šantán, altán, leguán. I v případě, že sufix -án koresponduje se sufixem původního jazyka, je slovotvorná stavba vzhledem k neadaptovaným cizím základům v češtině synchronně neprůhledná a koncový řetězec -án se vnímá jako součást základu. Zakončení -án může být také výsledkem pouhé zvukové nápodoby cizího slova: např. kmán (← něm. gemein ,prostý‘).