Stavba: -v(a), kde (a) reprezentuje soubor koncovek vzoru žena.

Je to starý slovanský sufix, kterým se v dnešní češtině již netvoří. Vydělitelný je už jen u několika málo výrazů, jejichž základem může/mohlo být sloveso (bít → bitva, přást/příst → přástva), substantivum (břit → břitva, kot ve významu ‚kocour‘ → kotva) nebo adjektivum (lich(ý) → lichva, žlut(ý) → žluva s redukcí slovotvorného základu). Výrazy odvozené od sloves nesou významy jako výrazy odvozené sufixem ► -ba, se kterým vykazují historicky jisté souvislosti. Význam výrazů odvozených od jmen není možné jednotně definovat, protože se jedná jen o několik ojedinělých výrazů. U některých z nich se jedná historicky o reinterpretaci rozšířeného kmene v nepřímých pádech (brva: psl. bry, gen. brvъve, kurva: psl. kury, gen. kurъve, želva: psl. žely, gen. želъve).