Stavba: -unk(0)/-uňk(0)/-un(e)k(0)/-un(ě)k(0), kde (e)/(ě) reprezentuje vkladné e při nulové koncovce, (0) reprezentuje soubor koncovek vzoru hrad, v některých případech vzoru pán.

Stavební prvek přejatých slov. Ve zdrojové němčině (kde má podobu -ung) šlo o názvy dějů s obvyklými přenesenými významy, z nichž nejčastější je výsledek děje (srov. ► -ing). Podoby s -ň-, stejně jako podoby se vkladným -e-, jsou více počeštěné. Zejména hláskové počeštění může zatemňovat významové vztahy i pro ty, kdo jsou s němčinou obeznámeni: srov. lénunk ,žold, odměna vojáka‘ (z Löhnung k Lohn); stavební prvek -unk je pak jedinou částí slova, která asociuje aspoň obecný význam.

Slova s tímto významem jsou (1) jména dějová; pokud jde o variantu -unk, většina přejímek má ještě původní německé základy, např. ánunk ‚ponětí‘ ← Ahnung, tapecírunk ← Tapezierung ‚tapetování, čalounění‘, bešprechunk ← Besprechung ‚pohovor‘, frpflégunk ← Verpflegung ‚stravování‘ (poslední dva doklady jsou z knihy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války od Jaroslava Haška), fajrunk v češtině s významem ‚oheň‘, avšak něm. Feuerung má různé jiné významy, mj. ‚ohniště‘, filcunk ‚osobní prohlídka‘. Dále se sem řadí štelunk, spucunk, pucunk a zpucunk, hajcunk, futrunk, hecunk, execírunk, meldunk, šponunk. Jejich výchozími slovesy jsou štelovat, pucovat a s českým prefixem zpucovat, hajcovat, futrovat, hecovat, execírovat, meldovat, šponovat. Od českých základů byly utvořeny sprdunk nebo sprďunk, např. dostat sprdunk/sprďunk, stěhunk, řezunk, odmazunk. Další skupinou jsou (2) jména výsledků děje: štelunk ‚postavení, pozice‘ (ve vojenském prostředí), pešunk ← Böschung ‚násep‘, šacunk ← Schätzung ‚ocenění‘, v historickém významu i ‚peněžní sbírka‘, šalunk ← Schalung ‚bednění‘, festunk ← Fes­tung ‚pevnost, pevnostní vězení‘, ordnunk ← Ordnung ‚pořádek‘, mustrunk ← Musterung ‚odvod branců‘, v historickém významu i ‚přehlídka naverbované vojenské jednotky‘. Substantivum krojcunk ‚křižovatka‘← Kreuzung je užito pouze v díle Bohumila Hrabala „Pábení“. Některá substantiva jsou částečně nářeční: např. pofírunk ‚pozdvižení‘, na Plzeňsku s významem ‚špatné počasí, povyk‘, vasrlajtunk ‚vodovod‘, nářečně ‚umyvadlo‘. Slangový charakter má štajrunk ← Steuerung ‚rozvod u parní lokomotivy‘. Od českého základu je odvozeno ojedinělé substantivum (3) označující osobu šizunk ‚podvodník‘, které pochopitelně vybočuje životností.

Počeštěná varianta -uňk není zastoupena tak hojně jako varianta -unk. Týž význam jako příslušná substantiva na -unk mají substantiva šizuňk, sprduňk, tapecíruňk, rabuňk, mustruňk, fajruňk. K významu (1) patří blafuňk ‚blufování‘, hecuňk ‚hecování‘, rabuňk ‚rabování‘, český základ má slangový výraz zjebuňk ‚ostré výčitky, např. trenéra‘. K významu (2) patří název slováckého tance verbuňk, název žebřiňáku fasuňk, dále fedruňk ‚cestovní podpora‘← Förderung, šaluňk ‚forma na betonové základy budov‘, filcuňk ‚osobní prohlídka‘, pórychtuňk ‚něco neuměle vyrobeného‘ (od porychtovat), fórychtuňk ‚udělátko, pomůcka‘, rystuňk ‚vojenská výzbroj‘. Od domácích základů jsou utvořeny chmeluňk ‚pivo‘, podaruňk ‚dárek‘, popř. ‚koleda‘, a rozhazuňk. Jako historismus se dnes užívá termín věrduňk, který pochází ze 14. století: věrduňk stříbra ‚16 grošů‘.

Nepřihlížíme k četným slovům odvozeným pomocí sufixu ► -ek (posunek, člunek, valounek, hezounek) ani k přejatým slovům, v nichž hledaný řetězec nebyl sufixem (truňk).