slovník afixů užívaných v češtině
Josef Šimandl ed.
Stavba: -ul(e), kde (e) reprezentuje koncovky vzoru růže.
Sufixem se v češtině omezeně tvoří jména věcí. Při odvozování od substantiv sufix -ule vyjadřuje (1) věcný vztah ke skutečnosti pojmenované základovým slovem: sněhule ← sníh, bobule ← bob, břehule (,hnědý pták podobný vlaštovce‘) ← břeh. Někdy ovšem sufix základovému substantivu pouze (2) dodává expresivitu: prašule ← prachy. Od adjektiv se sufixem -ule odvozují názvy (3) nositelů vlastností: bledule ← bledý, křivule ← křivý. Při odvozování od sloves utvořené slovo pojmenovává (4) nositele dějového příznaku: vrtule ← vrtět, mihule ← míhat (se).
SYN2010
Dotaz [(lemma=".*ule")&(tag="N.*")] dává 90 lemmat, z toho 10 relevantních.
Všech 10 lemmat: bobule (↖1) 449, vrtule (↖4) 352, bledule (↖3) 57, mihule (↖4) 46, křivule (↖3) 42, břehule (↖1) 29, sněhule (↖1) 17, prašule (↖2) 16, svinule (↖4) 1, hřebenule (↖1) 1.
Řetězec -ule obsahuje také skupina přejatých slov, která byla v latině odvozena zdrobňujícím sufixem -ula (příp. některou jeho modifikací): virgule ,proutek určený k hledání vody‘, z lat. virgula ← virga ,prut, proutek, větvička‘; podobně formule, cedule, kopule, skrupule, virgule, fagule.
VV