Stavba: -t()v(a), kde () reprezentuje vkladné e (bitev), (a) reprezentuje soubor koncovek vzoru žena.

Sufixem -tva se dnes již neodvozuje (podobně jako novějším sufixem ► -tba); do dnešní češtiny se dochovalo jen 6 substantiv s tímto sufixem. Jsou to názvy dějů odvozené od slovesných základů. Synchronně motivačně průhledná jsou jen slova bitva (← bít), pastva (← pást), přástva (← příst) a žatva (←žít). Substantivum žertva je přejímkou z ruštiny (ruský ekvivalent odvozen od slovesa žъrěti ,obětovat‘). Také významová motivace substantiva břitva (odvozeno sufixem -tva od slovesa briti ,řezat, holit‘) je dnes již zcela neprůhledná.

Deriváty se sufixem -tva jsou především (1) názvy dějů: pastva (pasení dobytka/drůbeže), bitva, přástva, žatva; řidčeji také (2) názvy objektů: břitva (nástroj k holení), pastva (porost jako potrava pro zvířata) a (3) názvy míst: pastva (pastvina; místo, kde se pasou zvířata).

Jeden derivát může mít více významů: Když se Pascal konečně odhodlal vrátit na pláž, byl Poly natolik zaměstnán pastvou, že se nehodlal nechat vyrušit. – I koně uškubávali zelenou pastvu, když procházeli zalesněnou krajinou. – Ještě že nemusí na pastvu honit kuřata.