Stavba: -teln(ý)/-iteln(ý), kde (ý) reprezentuje soubor koncovek vzoru mladý.

Adjektiva se sufixem -(i)telný se odvozují od minulého kmene sloves. Pokud minulý kmen slovesa končí na souhlásku nebo na e/ě, užívá se zpravidla sufix -itelný: snesitelný, proveditelný, nepřemožitelný; viditelný, nepromlčitelný (výjimky: čitelný, citelný, zřetelný). V ostatních případech se užívá sufix -telný: splnitelný, rozpoznatelný, opominutelný. Některá slovesa vzoru tisknout s kořenem zakončeným na h lze kombinovat s oběma sufixy: postihnutelný/postižitelný. Při odvozování dochází k souhláskovým alternacím na konci odvozovacího základu i k samohláskovým alternacím uvnitř kořene: dosáhnout → dosažitelný; znát → znatelný, odloučit → odlučitelný.

Adjektiva odvozená sufixem -(i)telný vyjadřují, že denotát rozvíjeného substantiva se může účastnit děje označeného základovým slovesem jako (1) zasahovaný objekt (prokazatelný účinek: ,který je možno prokázat‘), (2) původce děje (potěšitelná zpráva: ,která může potěšit‘; postačitelná pravidla: ,která mohou postačit‘), (3) okolnost děje (žitelná poloha: ,ve které je možno žít‘). Záporným prefixem ne- se možnost účasti denotátu na ději popírá (neprokazatelný účinek: ,který není možno prokázat‘). Některá adjektiva se užívají převážně v záporné podobě (nezapomenutelný, nevyzpytatelný), popř. v kladné podobě s významem obtížné realizovatelnosti děje (stěží/sotva prokazatelný).

Je-li základové sloveso reflexivní, zvratné zájmeno se/si při odvozování odpadá (snadno zkazitelné potraviny: ,které se mohou snadno zkazit‘; lehce zapamatovatelné příjmení: ,které si lze lehce zapamatovat‘). Někdy je třeba připustit motivaci slovesem nereflexivním i reflexivním (nerozpojitelný svazek: ,který nemůže být rozpojen‘ i ,který se nemůže rozpojit‘). Některé deriváty se staly východiskem pro vznik kompozit: samospasitelný.

Řetězec -telný obsahují i adjektiva, v nichž jde o jiný sufix (světlo → světel-ný) nebo jejichž stavba dnes není spojitelná s existujícím slovesem (smrtelný).