Stavba: -tel(0), kde (0) reprezentuje soubor koncovek vzoru muž, popř. stroj.

Touto příponou se vytvářejí mužská podstatná jména ze sloves: krotit → krotitel, věřit → věřitel, volit → volitel, podnikat → podnikatel, odesílat → odesílatel, podat → podatel. Existuje však i několik málo případů, které obecnou platnost tohoto tvrzení zpochybňují, či vyvracejí: čítat → čitatel, nakládat → nakladatel (čitatel nečítá, nakladatel nenakládá), *spotřebit → spotřebitel (základové sloveso neexistuje). Velkou většinou jde o vytvoření z kmene minulého/infinitivního: tázat se → tazatel, navrhovat → navrhovatel, vyzývat → vyzyvatel, mučit → mučitel, vykoupit → vykupitel; pronásledovatel, stěžovatel, cvičitel, sjednotitel, bořitel; mnohdy však (především u časovacích vzorů trpí a sází) stojí na místě odpovídajícího kmenotvorného sufixu segment -i-: velet → velitel, držet → držitel, stavět → stavitel, dohlížet → dohlížitel, přemohl → přemožitel. Existují i zcela výjimečné případy, kdy o tvoření od kmene minulého/infinitivního hovořit nelze: mít → majitel. Maskulina s -tel jsou naprostou většinou pouze životná: jen ředitelé, popř. ředitelové; zřídkakdy životná i neživotná: ústavní činitelé i slohotvorné činitele; jen ojediněle pouze neživotná: ukazatele směru, ne *ukazatelé směru.

Sufix -tel vyjadřuje, že denotát odvozeného substantiva je (1) subjektem děje základového slovesa; konatel je ten, kdo koná. Prototypickým denotátem je osoba, ale možné je i referování ke zvířatům: vyzyvatelem je cizí gorilí samec. Spíše jen málokdy jde o subjekt neživotný: ukazatel směru, činitel, násobitel, dělitel, jmenovatel (v matematice). Většinou se jedná o skutečně aktivní účast subjektu na ději, jen někdy tomu tak není: obyvatel domu, majitel vozu, nositel jména, trpitel.

Výrazně častější jsou odvozeniny od imperfektiv (velká většina z výše uvedených příkladů), ani deriváty od perfektiv však nejsou žádnou zvláštností: stvořitel, objevitel, zploditel, osvoboditel, pokořitel. Substantiva s -tel odpovídající nedokonavým slovesům dosti často reflektují dlouhodobé a opakované vykonávání daného děje příslušným subjektem; tomu odpovídá skutečnost, že lze v jejich rámci registrovat i poměrně početnou řadu pojmenování pro lidské profese: ředitel, učitel, vyšetřovatel, skladatel, překladatel, krotitel, chovatel, jednatel, vydavatel. Někdy lze pozorovat určitou nekorespondenci mezi videm daného substantiva a povahou reflektované skutečnosti: kdo vychovává děti, zastupuje občany či představuje nějakou postavu (nedokonavost), je vychovatel, zastupitel nebo představitel (dokonavost); kdo něco založil či spáchal (dokonavost), je zakladatel nebo pachatel (nedokonavost). Některá substantiva se objevují v obou vidových podobách: napodobitel – napodobovatel, zásobitel – zásobovatel, doručitel – doručovatel, objednatel – objednavatel, zhotovitel – zhotovovatel, pojistitel – pojišťovatel.

Skupina nerelevantních lemmat sestává především ze složenin: spolumajitel, spoluzakladatel, místodržitel, malopodnikatel, maloodběratel, prvočinitel, velkododavatel, velkoodběratel.