Stavba: -st()v(o)/-ct()v(o), kde (o) reprezentuje soubor koncovek vz. město, () reprezentuje vkladné e (ministerstev). O variantách souhlásky před t viz ► -ství/-(c)tví.

Připojuje se k substantivům, mnohdy s oporou v tvoření adjektiv sufixem -sk(ý)/-ck(ý); někdy jsou východisko i opora problematické (potomstvo, obecenstvo, staršovstvo).

Deriváty mají většinou význam kolektiva: (1) úhrn osob (učitelstvo, lidstvo, obyvatelstvo, služebnictvo; ojediněle od propria: Slovanstvo), (2) úhrn organismů a jejich částí (zvířectvo, ptactvo, rostlinstvo; svalstvo, nervstvo), analogicky označují i (3) jiné komplexy přírodní (horstvo, vodstvo; rostlinná společenstva), popř. (4) komplexy vytvořené/vypěstované člověkem (loďstvo, šatstvo, koňstvo/komonstvo; okazionální papírstvo: Vaculík). Ojediněle se sufixem podtrhuje (5) komplexnost a abstraktnost představy: božstvo.

Kolektiva prototypicky nemají plurál; jsou však mezi nimi označení kolektivů jako počitatelných celků, a ty pak plurál mají: běžně u družstvo, mužstvo, nověji u okazionálně přitvářeného ženstvo; plurál je myslitelný i u slov bratrstvo (náboženská bratrstva), zastupitelstvo (městská zastupitelstva); ze zvířecích pospolitostí je běžný u včelstvo (koupil tři nová včelstva).

Platnost (6) titulatury mají deriváty v/Veličenstvo, lordstvo; lze jich však užít metonymicky, a to i v plurálu: obě veličenstva se odebrala do zahrady. Příležitostně se tvoří i pro ironická vyjádření: Ozvaly se také subjekty, jimž musí chtě nechtě naslouchat i Jeho Microsoftstvo.

Sufix -stv(o) se u některých derivátů rozšířil místo sufixu -stv(í). Jsou to jména blízká tomu, co se tradičně řadí k názvům vlastností, ale přesněji jde o (7) název odsouzeníhodného počínání: smilstvo, krvesmilstvo, svinstvo, zvěrstvo, neřádstvo; oba deriváty však mohou v této platnosti i koexistovat, přičemž sufix -stvo zvyšuje expresivitu: kurevstvo/kurevství, zlodějstvo/zlodějství. Základovým slovem – stejně jako u derivátů na -ství – není nutně adjektivum na -ský, ač leckde existuje paralelně. Některá z takových jmen však mohou podle kontextu vyjadřovat i význam (1): paďourstvo, chámstvo.

Obecněji platí, že užívají-li se oba deriváty, označuje -ství spíš abstraktní vztah (volnost, rovnost, bratrství), zatímco -stvo konkrétní pospolitost (bratrstvo kočičí pracky). Tento rozdíl však není vždy nosný a některá užití sufixu -stvo lze pokládat za pouhá (8) ozvláštnění slov se sufixem -ství: Společenstvo kominíků ČR.

Ojediněle označuje derivát ministerstvo (9) úřad ministra s jeho úřednickým aparátem a sídlo tohoto úřadu (srov. ředitelství).

Sufix se objevuje také ve výpůjčkách odkazujících na (10) jinoslovanské reálie: prevoschoditělstvo (rus., platnost titulatury), povereníctvo (historismus užívaný o Slovensku; označoval úřad, popř. jeho sídlo).

V korpusu se objevují i jinojazyčné citátové výrazy, např. Jednota (Jedinstvo) nebo Úvod do vědeckého myšlení (Uvod v znanstvo mišlenje) nebo provozují tzv. seosko domačinstvo, tedy domácí hospodářství, dále jinojazyčná slova jako součást převzatých (např. slovenských) pasáží/textů, např. množstvo inšpirácie, jinojazyčná zkomolená slova, např. Tajemstvo kláštora (místo slov. Tajomstvo), a kromě literních chyb také unikátní kreace.²⁸⁰