Stavba: -ov(ý), kde (ý) reprezentuje soubor koncovek vzoru mladý.

Úkolem této přípony je takřka vždy uvádět ve vztah denotát základového slova s denotátem rozvíjeného podstatného jména. Toto (1) usouvztažnění je základním, obecným, rámcovým významem sufixu -ový. Konkrétní podoba vztahu je pak dána stykem významu fundujícího slova s významem rozvíjeného substantiva: fotbalový brankář, fotbalový rozhodčí, fotbalový míč, fotbalový dres, fotbalový šampionát, fotbalový přenos, fotbalové šílenství. Pro svou četnost a různorodost budou konkrétní podoby uvedeného vztahu představeny pouze výběrově.

I. Fundujícími slovy adjektiv s -ový jsou v naprosté většině případů substantiva. Významy fundujícího a rozvíjeného substantiva jsou relativně často ve vztahu (2) materiál – produkt: plechový bubínek, papírový drak, cínový vojáček, hadrový panáček, sněhová koule, molitanový míček, tabákový výrobek. Mnohem méně častý je vztah opačný, tedy (3) produkt – materiál: novinový papír, cukrová třtina, nábytkové dřevo, salátové brambory. Relativně často jde též o (4) referování k tomu, díky čemu plní denotát určovaného substantiva svou funkci: inkoustové pero, naftový motor, plynový zapalovač, lihový vařič, atomová elektrárna, vodové barvy, rtuťový teploměr. I v tomto případě existují spojení s poměrem obráceným, kdy (5) instrument potřebující (pro své fungování) nějaký „pohon“ je vyjadřován adjektivem: motorový olej. O spojeních cigaretový kouř, alkoholové opojení, rakovinový nádor, hokejové zranění platí, že denotát podstatného jména fundujícího (6) způsobuje denotát podstatného jména rozvíjeného. Opačný poměr, tedy (7) výsledek – příčina, reprezentují spojení chřipkový bacil, gólová střela. V případech vlasový šampon, obličejový krém, tělové mléko je význam substantiva základového (8) objektem působení významu substantiva určovaného. Význam (9) lokace je přítomen ve spojeních bytové divadlo, panelákový byt, lýtkový sval. O (10) časové zařazení významu rozvíjeného jména jde ve spojeních říjnový zápas, víkendový výlet, prázdninový tábor.

II. Jen ve výjimečných případech není derivát s -ový fundován substantivem: opravdu → opravdový. Sem patří i adaptování přejímek na českou morfologii: férový, prímový, suprový, oranžový.

Totéž adjektivum může mít podle kontextu různé významy: naplnil papírový kelímek × atleti, kteří by u nás patřili do papírové nebo muší váhy, se bojů vůbec nezúčastňovali.

Z nerelevantních lemmat stojí za zmínku jednotky vytvořené cirkumfixací: poúrazový, poúnorový, bezbariérový, bezdrátový, bezbrankový, protiletadlový, protihlukový.