slovník afixů užívaných v češtině
Josef Šimandl ed.
Stavba: -ov(á), kde (á) reprezentuje soubor koncovek vzoru vrátná. Sufix -ová je složený z prvku -ov-, který vykazují přivlastňovací adjektiva, a deklinační koncovky.
I. Sufix je jedním ze sufixů sloužících přechylování substantiv. Běžně tak dnes dochází k (1a) přechylování příjmení včetně cizích: Novák → Nováková, Merkel → Merkelová, Obama→ Obamová. Sufix slouží i (1b) přechylování apelativ: švagr → švagrová, šéf→ šéfová, správce → správcová. V modelu dnes už opouštěném nejde o běžné přechylování, nýbrž o význam (1c) manželka: učitel → učitelová, primář → primářová, profesor → profesorová. Nezřídka jsou takové výrazy ve vztahu k významům (1b) a (1c) dvojznačné: krejčová: ‚žena provozující krejčovské řemeslo‘ / ‚žena krejčího‘, mistrová: ‚žena vedoucí dílnu, skupinu atd.‘ / ‚žena mistra‘, šéfová: ‚šéfka‘ / ‚žena šéfa‘.
II. Jiným případem je sufix -ová u výrazů jako vepřová, jalovcová, košíková. Zde se jedná původně o sufix adjektivní a substantiva vznikla univerbizací původních spojení adjektiv s podstatnými jmény ženského rodu: vepřová pečeně, jalovcová kořalka, košíková hra. Protože tato substantivizovaná adjektiva silně vytlačují původní spojení, můžeme ze synchronního pohledu považovat nová substantiva za odvozená přímo sufixem -ová. Předstupněm takové univerbizace bývá elipsa, např. pak jsme tam začaly dělat pobožnosti. Teda ne zrovna májové, ale třeba na Dušičky (Svoboda, B. / Otčenášek, K.: Víra je můj pevný hrad, Praha 2004). Takto odvozená podstatná jména označují (2a) předměty aj. související nějak s výrazem, od kterého byla odvozena původní adjektiva: vepř→ vepřová, jalovec → jalovcová, košík → košíková. Motivace může být i zastřená: svíčková. K této skupině patří i (2b) pojmenování obcí: Stvolová, Vranová, Lipová, u nichž bývá motivace většinou zastřená.
I mezi výrazy s významy (1a) a (2b) bývá zpravidla vztah dvojznačnosti: Orlová jako název obce nebo jako přechýlená podoba příjmení Orel.
SYN2010
Dotaz [(lemma=".*ová") & (tag="N.*")] dává 9.060 lemmat. Ve vzorku s 261 lemmaty bylo 1,15 % neplatných nálezů, odhadní počet platných lemmat v korpusu je 8.956.
20 lemmat s nejvyšším počtem dokladů: Němcová (1a) 1.127, Neumannová (1a) 896, Merkelová (1a) 852, Rizzoliová (1a) 829, Benešová (1a) 813, Nováková (1a) 717, Horáková (1a) 705, Třebová (2b) 673, Svobodová (1a) 624, Starlingová (1a) 604, Králová (1a) 572,230 Bergerová (1a) 529, Achmatovová (1a) 493, Ondráková (1a) 482, Sáblíková (1a) 469, Peabodyová (1a) 468, Dvořáková (1a) 458, Brožová (1a) 452, Vondráčková (1a) 442, Urbanová (1a) 415.
Z dalších: švagrová (↖1b) 385,231 svíčková (↖2a) 234, doktorová (↖1c) 32232.
Mezi irelevantními nálezy jsou především adjektiva v ženské podobě (světová). Nejčastějším problémem je ovšem v korpusu nerozeznaná homomorfie (šéfové – tvar substantiv šéf i šéfová), proto jsou i výše uvedené počty dokladů obzvláštní měrou jen orientační.
PN