Stavba: -ovník(0), kde (0) reprezentuje soubor koncovek vzoru hrad, popř. pán. Odvozovací základy jsou české i přejaté, jednoduché, ojediněle složené.

I.Ze substantiv je odvozena bohatá skupina (1) názvů dřevin a bylin podle plodů nebo jiného významného znaku, a to názvů odborných i laických: banánovník, fíkovník, olivovník, mangovník, mandlovník, kávovník, citrusovník, vanilovník, čajovník, skořicovník, chininovník, kaučukovník, ananasovník, pepřovník, kiwiovník, kafrovník, kurkumov-
ník, jutovník, zázvorovník, gumovník, korkovník, trnovník, kořenovník, mozkovník, medovník;
srov. (2). Analogicky jsou utvořeny názvy fiktivních rostlin frňákovník, medailovník. Významově nesourodou skupinu tvoří další (2) názvy nositelů substančního příznaku: plukovník, kusovník (výrobní rozpis kusů), křižovník/křížovník, sladovník, rojovník (schránka na včelí roj, ale i dřevina), makovník, medovník (pečivo), pohádkovník, kilometrovník, vlnovník (hmyz), mincovník (přístroj na příjem mincí), maltovník (nádoba na maltu), římsovník (truhlářský nástroj), trhovník, sborovník, plecovník (pokrm), erbovník, rýžovník (pták), sloupovník (poustevník/filozof žijící na sloupu, jinak zvaný stylita), schůzovník (zkušený účastník schůzí). U některých z těchto názvů nelze vyloučit základ adjektivní, ale paralelní víceslovná pojmenování se víceméně neobjevují, u polysémních výrazů se mohou uplatňovat oba základy (srov. medovník – rostlina, dort, ale i medový perník).

II. Ze sloves jsou utvořeny (3) názvy osob činovník – přejímka z ruštiny, sufix lze tedy možno považovat spíše za adaptační, a archaismus klučovník ← klučit (mýtit).

Řetězec ovník se objevuje v odvozeninách ze sloves a adjektiv, popř. dalších slovních druhů, v tom případě jde obvykle o sufix ► -ník: pracovník ← pracovat, milovník ← milovat, rohovník ← rohovat ,boxovat‘, fóliovník ,fóliový skleník‘, granátovník ← granátové jablko, slovník ← slovo. Další formálně podobné názvy jsou tvořeny sufixem ► -ík, knihovník ← knihovna, rovník ← rovný, domovník ← domovní. I ve vlastních jménech místních je původ jiný: Rakovník ← rakovný (potok). Původ názvů typu Bukovník, Březovník je sporný, i tato jména mají nejspíš adjektivní základ. V příjmení Lichovník je synchronně zřetelný základ ve slově lichva, ale protože je diachronně doloženo i adjektivum lichovní, uvažujeme i v tomto případě o adjektivním základu a příponě ► -ík.