Stavba: -ovnic(e), kde (e) reprezentuje soubor koncovek vzoru růže. Odvozovací základy jsou české, jednoduché.

I. Ze substantiv jsou odvozeny (1) názvy kontejnerů v širokém smyslu podle jejich obsahu: šperkovnice, vzorkovnice, pumovnice, svorkovnice, prachovnice, řízkovnice ← řízek (rybí návnada). Významově nesourodé jsou (2) názvy nositelů substančního příznaku: terčovnice (zbraň určená ke střelbě na terč, dnes spíše plocha k umístění terče), hákovnice (středověká palná zbraň), stěnovnice (stavební prvek), šachovnice. Adjektivního základu by mohly být výrazy brokovnice, kulovnice, dýmovnice, protože k nim existují paralelní víceslovná pojmenování (broková/kulová zbraň, dýmový granát), v tom případě by byla tvořena sufixem ► -nice; deriváty však nenesou příznak nižšího stylu, jinak typický pro výsledky univerbizace. Podobně je sporný základový slovní druh u výrazu korovnice (mšice).

II. Z adjektiva je odvozen archaický/regionální název (3) nositele okolnostního příznaku štědrovnice (vánočka) ← Štědrý (den). Adjektivního základu mohou být i názvy typu kulovnice, srov. I.(2).

III. Ze slovesa je utvořen historický (4) název nástroje klučovnice (sekera k mýcení) ← klučit ,mýtit‘.

Sufix -ovnice lze jen etymologicky objasnit ve slově kustovnice (dřevina).²³⁷ O jiné přípony se jedná zejm. v případě jmen přechýlených typu pracovnice ← pracovník, ale i rovnice ← rovný, gruntovnice (gruntovní kniha) ← gruntovní ► -ice ← olovo ► -nice. Nejasný je původ řetězce v místních jménech typu Žirovnice, Jedovnice, Jarovnice, Radovnice.