Stavba: -ovn(í), kde (í) reprezentuje soubor koncovek vzoru jarní.

Sufixem se odvozují adjektiva I. od substantiv, a to většinou od přejatých dvojslabičných feminin nebo od přejatých jednoslabičných maskulin. Stejně jako sufix ► -ní při tvoření od substantiv obecně vyjadřuje i sufix -ovní široce pojatý (1) vztah k základovému substantivu: co je bank-ovní, týká se banky (podobně jako se kostel-ní týká kostela), co je pošt-ovní, týká se pošty (existuje sice substantivum poštovna, ale jím se význam adjektiva poštovní nedá vykládat), co je kult-ovní, souvisí s kultem, klubovní záležitosti se týkají klubu, nové transovní souvisí s transem. Domácí maskulinum mají za základové slovo adjektiva duchovní, domovní, sněmovní, plukovní, listovní, sladovní, domácí femininum je jako základ ojedinělé: schůzovní. Řada adjektiv odkazuje do minulosti na sféru řemesel a obchodu: cechovní, hanzovní, šenkovní, gruntovní,²³⁶ cejchovní, puncovní, pachtovní, vandrovní; podobně do minulosti odkazuje adjektivum erbovní. Na tato starobylá adjektiva navazují adjektiva tvořená od přejatých slov expresivních: kšeftovní, šmrncovní; snad původně jako recese vzniklo podle nich z domácího expresivního základu srandovní. Ojedinělá je terminologizace: čepovní dláto. Nověji se ve sportovní publicistice objevuje adjektivum šancovní: zápas je hratelný, šancovní, tj. je při něm šance (na vítězství/postup). Trvalé užívání adjektiv kartovní, fondovní, vztahujících se k platebním kartám a investičním i jiným fondům, zatím není prokázáno.

V některých případech existuje i sloveso, které by po formální stránce mohlo poskytnout východisko: např. sportov-at, pracov-at, ale význam adjektiva vychází spíš ze substantiva: co je sportovní, má spíš vztah ke sportu, pracovní spíš k práci. Jsou však i případy synchronně nejednoznačné: hodovní, putovní, startovní (je na startu, nebo se s ním startuje?).

Okrajové je tvoření II. od přejatého adjektiva/příslovce, kdy sufix dodává neohebnému přejatému výrazu jednoznačný (2) znak adjektiva: co je extra, o tom lze použít adjektivum extrovní; pod. primovní, echtovní, festovní. Vysokou frekvencí i tvořením od domácího základu vybočuje venku → venkovní.

Řetězec -ovní mají i adjektiva knihovní, půjčovní, která chápeme jako tvořená koncovkou od substantiv knihovna, půjčovna. Naproti tomu adjektivum klubovní se ve světle dokladů nevztahuje ke klubovně, ale ke klubu, a proto v něm vidíme sufix -ovní.