Stavba: -ov()k(a), kde () reprezentuje vkladné e (bankovek), (a) reprezentuje soubor koncovek vzoru žena. Odvozovací základy jsou české i přejaté, jednoduché i složené.

I. Od substantiv, a to obvykle od konkrét, se příponou -ovka odvozují různorodé (1) názvy objektů a dalších substančně pojatých jevů podle jiných objektů, k nimž mají blíže nespecifikovaný vztah: cenovka, jmenovka, směrovka, chlebovka, aktovka, bankovka, taktovka, obrazovka, prachovka, palubovka, číslovka, ledovka, příčkovka, špuntovka, rádiovka, mostovka, výrovka, mlíkovka, dlaňovka, džberovka, bobrovka, kusovka, větrovka, pendlovky, státovka – platidlo, bábovka – forma na bábu a pečivo z ní, drnovka – hlína z drnů, hřbetovka – pila, pustovka ← puštík. Část těchto jmen se odvozuje z vlastních jmen – bondovka, bekovka, holmesovka, batmanovka, verneovka, baťovky –, nebo tak vlastní jména vznikají – Stromovka, Ořechovka, Dubovka, Klenovka, Višňovka, Smržovka, Mušlovka, Výrovka, Vyžlovka, Vlachovka, Klamovka, Grébovka, Velichovky. Jména posledního typu mohou mít motivaci, nebo alespoň oporu i v přídavných jménech přivlastňovacích. Pokud je zřejmé, že základ je adjektivní, jména jsou tvořena příponou ► -ka. Uliční jméno Řásnovka je odvozeno od příjmení Řásný (z Řásnova), tedy od jména adjektivní formy se substantivní funkcí. Podobného typu jako názvy objektů v širokém smyslu jsou mnohé (2) botanické a zoologické, popř. medicínské termíny, jen motivace je u nich omezenější – jedná se o výrazný znak, často tvarovou podobnost: láčkovka, vrbovka, hledíkovka, prutovka, vějířovka, terčovka, topolovka, slizovka, hadovka, helmovka, rosolovka, penízovka, měchýřovka, srdcovka, zrnovka, šupinovka, lištovka, hvězdovka, krunýřovka, jehlovka, chapadlovka, mečovka, kýlovka, řasovka, bičovka, kořenovka, kyjovka, páskovka, ježovka, dešťovka, korálovka, pižmovka, pustovka ← puštík, duhovka (← duha, lat. iris); analogicky by mohl být utvořen dnes již spíše neprůhledný termín rohovka (lat. cornea) ← roh, pravděpodobnější je však alespoň motivace adjektivní – rohovinový. Přípona -ovka je jedním z typických prostředků odvozování (3) názvů továren (popř. jejich výrobků), a to obecných, nebo neoficiálních, méně často oficiálních názvů vlastních: zbrojovka, singrovka, Poldovka, Tatrovka/tatrovka, Pragovka/pragovka, Becherovka/becherovka, Waltrovka, Draslovka. Také tato jména tvořená od jmen mohla vznikat analogicky ke jménům odvozeným z přivlastňovacích přídavných jmen (Škodovka/škodovka ← Škodovy závody; ► -ka). Přípona -ovka omezeně slouží k tvoření (4) názvů přechýlených: Ž/židovka ← Ž/žid, gadžovka ← gadžo. Podstatnější je její (5) funkce adaptační – slouží k zařazení přejatých slov do skloňovacího systému češtiny: frankovka, francovka, winchestrovka, vejmutovka.

II. Adjektivní základy doplněné o příponu -ovka jsou jedním z málo produktivních prostředků (6) univerbizace, zjednoslovnění víceslovných pojmenování. Odvozeniny jsou expresivní: rychlovka, rozvodovka ← rozvodný, chuťovka ← (ne)chutný (i ironicky), půdovka ← půdní (dlažba). V některých případech můžeme uvažovat o tvoření od přejatých nesklonných základů adjektivních (adverbiálních, substantivních) – tutovka, suprovka, sichrovka –, nebo od počeštěných adjektiv typu tutový, sichrový, a tedy o příponě ► -ka. Mezi slovotvorně upravené výsledky mechanického krácení patří dvoudecovka ← dvoudecilitrový a patrně i výraz pro vánočku štědrovka – pečivo připravované na ← Štědrý večer (popř. ← štědrovečerní pečivo, a tedy ► -ka). Neuniverbizovaný je termín oblovka ← oblý (plž).²³⁵

III. Tvoření od dalších slovních druhů

Z příslovcí (resp. ze substantiv slovnědruhově změněných v příslovce) se tvoří (7) názvy konkrétních i abstraktních jevů podle okolnostního příznaku: bokovka ← bokem, předovka, zadovka ← (nabíjet) předem, zadem, křížovka ← křížem.

Ze sloves se příponou -ovka tvoří slova minimálně, a to jen na základě analogie; význam (8) nelze zobecnit: lušťovka ← luštit (srov. křížovka).

Z číslovkových základů (resp. ze základů s číslovkovým komponentem) se tvoří (9) názvy řádů a jevů těmito názvy označovaných – stovka, čtyřstovka, pětistovka, patnáctistovka, tisícovka, pětitisícovka, osmitisícovka. Někde je pojmenování odvozeno od složené číslovky základní (čtyřstovka, patnáctistovka – např. motocykl/automobil s motorem o objemu 400/1500 cm³ / běh na vzdálenost 1500 m), jinde je možných interpretací více (pětistovka – bankovka o hodnotě pět set korun, ale i pětisetkorunová bankovka, osmitisícovka – hora vysoká osm tisíc metrů, ale i osmitisícová hora, a tedy ► -ka.

Spíše či pouze etymologicky lze přítomnost řetězce ovka vysvětlit v obecných a vlastních jménech vlaštovka (Laštovka, Lašťovka), užovka, krovka. S řetězcem ovka (byť jinak psaným) byla některá slova do češtiny již přejata: zubrovka, kontušovka. Řetězec ovka je frekventovaně zastoupen ve slovech odvozených z adjektiv nebo ze sloves (lanovka, výpadovka, bytovka, hladovka, pohovka), tedy ve slovech, která mají skupinu ov již ve slově základovém, tvořena jsou jen příponou ► -ka. Týž případ představují četná vlastní jména typu Palmovka – původně majetek manželů Palmových, Jevišovka ← Jevišovice, Budišovka ← Budišov, Milešovka ← Milešov.