Stavba: -ovin(a), kde (a) reprezentuje soubor koncovek vzoru žena. Odvozovací základy jsou české, jednoduché.

I. Ze substantiv se příponou -ovinaodvozují (1) názvy nositelů substančního příznaku, a to (a) podle původce, i hypotetického: rakovina ← rak, krejčovina, ševcovina, klukovina (nejde-li o resufixaci adjektiva klukov-ský), rasovina ,práce pro rasa‘; volovina ,počínání hodné vola‘, pod. lotrovina, blbovina, ptákovina, krávovina, oslovina ,hloupost‘, šaškovina, hajzlovina, machrovina, bejkovina, sráčovina, hňupovina, lemplovina, vrahovina, grázlovina, chujovina, srov. (b); podle konkrétní osoby, pro kterou je typické jisté jednání: švejkovina, havlíčkovina; (b) podle původu či obsažené látky: těstovina ← těsto, analogicky tvořené slovo bramborovina, jílovina, pískovina, štěrkovina, medovina, lihovina, bílkovina, dřevovina, drnovina, rohovina, želvovina (nebudeme-li vycházet z archaického adj. želvový), mamutovina, parohovina, mrožovina, hrachovina, makovina, volovina ,kůže z vola‘ (nebudeme-li vycházet z archaického adj. volový), srov. (a), pod. oslovina ,oslí maso/kůže‘, vepřovina, skopovina, chmelovina, jutovina, hadrovina, kmenovina (sortiment dřeva) – srov. (3); (c) podle významného znaku: vrchovina, svahovina, stupňovina (terénní útvar), kopcovina, cibulovina, košťálovina, kořenovina, peckovina, bobulovina, jádrovina, luskovina (v některých případech nelze vyloučit původ adjektivní); (d) podle podobnosti: mlhovina, (zubní) sklovina, kávovina, kašovina, klihovina, tyč(k)o­-
vina, žílovina, síťovina, krajkovina; (e) podle určení: lůžkovina, podlahovina, příhradovina, dvířkovina, sudovina, zvonovina, mříž(k)ovina, kalíškovina, smaltovina, sýrovina, papírovina, prachovina, omítkovina; tkaniny pytlovina, plachtovina, plášťovina, teplákovina, záclonovina, plavkovina, sypkovina, ručníkovina, potahovina, džín(s)ovina, riflovina, košilovina, ubrusovina, praporovina, vlajkovina. Tvořeny jsou tak i (2) názvy hmot a látek: svalovina, zubovina, popelovina, tříslovina, močovina (není-li od adj. močový), sklovina, škrobovina; také (3) názvy plodin a porostů: obilovina, jetelovina, kmenovina ,vzrostlý les‘.

II. Ze slovesa je utvořen výraz (4) tiskovina ← tisknout.

III. Z číslovky dílové je odvozen výraz (5) polovina ← půl.

Pouze etymologicky je vysvětlitelná přítomnost sufixu -ovina ve slově kocovina (záměnou sufixu z ← kočičina, to podle něm. Kater ,kocour‘). O příponu -ovina se nutně nejedná ve slovech domovina ← domov, křovina ← křoví/keř, borovina ← borový/bor, syrovina ← syrový, vřesovina ← vřesový/vřes, trudovina ← trudovitý/trud, lístkovina ← lístkový/lístky, cukrovina ← cukrový/cukr, obalovina ← obalový/obal, pásovina ← pásový/pás. Zcela náhodně se tento řetězec objevuje ve slovech jako novina, rovina.