slovník afixů užívaných v češtině
Josef Šimandl ed.
Stavba: -ovic(e), kde (e) reprezentuje soubor koncovek vzoru růže. Odvozovací základy jsou české, jednoduché.
I. Ze substantiv jsou tvořena označení nositelů substančního příznaku, a to (1) lihovin podle přísad vložených do kvasného základu: slivovice/trnkovice, ořechovice, hruškovice, třešňovice, višňovice, jablkovice/jabkovice, meruňkovice, broskvovice, švestkovice, špendlíkovice, malinovice, ostružinovice, vínovice, mirabelkovice, kiwiovice, akátovice, medovice (v méně běžném významu ,pálenka‘; běžnější význam viz níže). Prvek -ov- ve složeném sufixu alespoň formálně ukazuje i k adjektivním základům (v tom případě by šlo o příponu ► -ice. Významově je pravděpodobnější motivace substantivní (srov. lihovina ze slív : slívová pálenka). Například uvedená medovice se nevyrábí přímo z medu, ale z medoviny. Jde tedy o strukturní modifikaci názvu, zajišťující odlišení obou nápojů; lze předpokládat, že této modifikace bylo dosaženo záměnou celé složené přípony, nikoli jen prvku -ina. Podle (2) obsažené substance je pojmenována makovice, peckovice, mozkovice, vepřovice (nepálená cihla s příměsí chlévské mrvy a štětin z vepřů), podle (3) původu či původního umístění krkovice, voskovice, borovice ← bor ,jehličnatý les‘, sukovice ← suk ,větev‘, srov. dále, vepřovice ,kůže z vepře‘, pokud není původ adjektivní. Podle (4) podobnosti je označena paličkovice (p. nachová, tj. námel, houba), medovice (cukernatá šťáva produkovaná mšicemi), šroubovice (lze uvažovat o základu v adjektivu šroubovitý a jeho resufixaci nebo záměně poslední části jeho přípony). Podle (5) výrazného (pří)znaku je pojmenováno onemocnění neštovice ← nežit ,vřed‘, láčkovice (rostlina s láčkami), čočovice, sukovice ← suk ,pozůstatek větve ve dřevě‘, srov. (3); opět lze přijmout i motivaci a fundaci v adjektivu sukovitý a jeho resufixaci, nebo záměnu poslední části jeho přípony. (6) Negativní hodnocení vyjadřuje modifikované označení židovice, vytvořené resufixací z židovka.
II. Z číslovkového základu je výraz polovice, odvozený buď ze zlomkové číslovky půl, nebo resufixací formy polovina.
SYN2010
Dotaz [lemma=".*ovice"] dává 974 lemmat. Ve vzorku s 300 lemmaty bylo 96 % neplatných nálezů, celkový odhadnutý počet platných lemmat v korpusu je tedy 39. Z frekvenčních pásem: 1 lemma má nad 1.000 dokladů, 13 lemmat po 1 dokladu.
20 lemmat s nejvyšším počtem dokladů: borovice (↖3) 1.003, neštovice (↖5) 515, slivovice (↖1) 496, šroubovice (↖4) 132, polovice (↖7) 124, makovice (↖2) 123, peckovice (↖2) 56, meruňkovice (↖1) 35, sukovice (↖3,5) 18, krkovice (↖3) 29, voskovice (↖3) 29, hruškovice (↖1) 25, medovice (↖1,4) 21, třešňovice (↖1) 20, láčkovice (↖5) 14, višňovice (↖1) 4, paličkovice (↖4) 4, čočovice (↖5) 3, trnkovice (↖1) 2.
O příponu -ovice se nejedná v četných místních jménech typu Ivanovice, Vítkovice, Svatoňovice, Bohuňovice, Holešovice, odkazujících přídavným jménem přivlastňovacím k původnímu majiteli (← Ivanův/Ivanóv, Vítkův/Vítkóv, Svatoňův/Svatoňóv); ► -ice, význam/funkce 5. Většina takto tvořených pojmenování je dnes neprůhledných pro zánik původních jmen osob a proběhlé hláskové změny. Původ připomíná jen nápadný prvek -ov-: Častolovice ← Častolův/Častolóv, Horažďovice ← Gorazdův/Gorazdóv. Zcela náhodně je řetězec ovice přítomen ve slovech sovice, vlaštovice, jalovice aj.
MV