Stavba: -(ovat), kde (ovat) reprezentuje soubor tvarů vzoru kupuje.

I. Při tvoření od sloves představují nejpočetnější skupinu (1) sekundární imperfektiva, která se tvoří většinou od perfektiv s předponou: nacvičit → nacvičovat, olízat → olizovat, potlačit→ potlačovat, povolit → povolovat, znemožnit → znemožňovat. Ojediněle se tvoří i od perfektiv jednoduchých (koupit → kupovat), popř. od perfektiv s předponou i příponou (olíznout→ olizovat). Občas se sufix -ovat připojuje místo sufixu, kterým už byla nedokonavost vyjádřena (přelétat – přeletovat). U sekundárních imperfektiv může dojít ke (2) ztrátě, popř. zastření vztahu k perfektivu: lomcovat, očumovat, pohřešovat, vypravovat. Připojování sufixu -ovat je velmi často doprovázeno hláskovými změnami: vypsat → vypisovat, olíznout / olízat → olizovat, omladit → omlazovat, pročistit → pročišťovat.²³³

II. Při tvoření od substantiv se objevují tyto významy: (3) vytvářet to, co označuje základové substantivum (plán → plánovat, porce → porcovat, slabiky → slabikovat, tunel → tunelovat, žert(y) → žertovat); (4) používat jako nástroj to, co označuje základové substantivum (bič → bičovat, buben → bubnovat, pěst → pěstovat, sklad → skladovat, telefon→ telefonovat), popř. (5) opatřovat tím, co označuje základové substantivum (čísla → číslovat, led → ledovat, strava → stravovat (se), úkol→ úkolovat, značka → značkovat). Při odvozování od abstrakt se může jednat i o význam (6) mít to, co označuje základové substantivum (nárok → nárokovat (si), pochyby → pochybovat, vzdor → vzdorovat); ke tvoření od abstrakt patří také (7) zpětné tvoření sloves od dějových substantiv (boj → bojovat, cesta → cestovat, obchod → obchodovat, pochod → pochodovat). Od substantiv se dále odvozují slovesa s významem (8) být jako ten, koho (popř. to, co) označuje základové substantivum (papoušek → papouškovat, světélko → světélkovat, Švejk → švejkovat). Pokud základové substantivum není vlastním jménem, může význam (8) přecházet ve význam (9) být tím, koho (co) označuje základové substantivum (host → hostovat, král → kralovat, sponzor → sponzorovat, soudce → soudcovat, učitel → učitelovat). Hranice mezi významem (8) a významem (9) není ovšem vždy ostrá: např. šéfovat může podle situace znamenat jak ‚být šéfem‘, tak i ‚počínat si jako šéf‘. U sloves tvořených od substantiv označujících čas nebo dobu se objevuje i význam (10) strávit dobu, kterou označuje základové substantivum (zima → zimovat, víkend → víkendovat).

III. Ojediněle se sufixem -ovat tvoří i od jiných základů (hajl → hajlovat, libo → libovat (si), líto → litovat, opět → opětovat, tentočky → tentočkovat), popř. i ke konkrétním tvarům nebo k ustáleným spojením (slečinko → slečinkovat, pantáto → pantátovat, přísahám Bohu → přísahámbohovat). Přitom se od výrazů, které označují výroky, tvoří slovesa s významem (11) říkat / používat výraz, který označuje slovo výchozí: hajlovat, tentočkovat, slečinkovat, pantátovat, přisahámbohovat. Ostatní výrazy není možné zařadit do určité významové skupiny; jsou to spíš tvoření okrajová a příležitostná, u nichž je navíc většinou významový poměr odvozeného slovesa k jeho základu již zapomenut: libovat (si), litovat, opětovat.

IV. Jak je patrné již na některých výše uvedených příkladech, je jednou z nejčastějších funkcí sufixu -ovat adaptace cizích slov. Slovní druh adaptovaného výrazu není vždy možné určit, proto je vhodnější mluvit o (12) adaptaci cizích základů: aktivovat, dabovat, kopírovat, realizovat, skórovat. V některých případech není jednoduché rozhodnout, bylo-li přejato např. substantivum a teprve od něj pomocí sufixu -ovat odvozeno sloveso (jako v případě esemeska → esemeskovat),²³⁴ nebo sloužil-li sufix -ovat přímo adaptaci cizího slovesa (absolvere → absolvovat): srov. boxovat, havarovat, interpretovat, kempovat, mixovat.

Sufix -ovat je sufixem polysémním, což někdy vede ke vzniku polysémie, popř. homonymie i u sloves tímto sufixem odvozených: stravovat (1): přímo mě stravovala touha přesvědčit se (SYN2010: Doyle, Arthur Conan: Příběhy Sherlocka Holmese, 1971) × stravovat (5): nakrmení deseti chudáků jídlem průměrným, jímž stravujete své rodiny (SYN2010: Korán, 1991).

Mezi doklady nalezenými v SYN2010 se samozřejmě objevují i slovesa, která nemůžeme považovat za slovesa přímo odvozená sufixem -ovat, protože u nich došlo k dalšímu odvození: zamaskovat, vybudovat, nastudovat, vyexportovat. Je mezi nimi i skupina derivátů, u nichž lze sufix -ovat pokládat za součást cirkumfixu: houpat → pohupovat, sloužit → přisluhovat, užitek → zužitkovat; viz mj. hesla ► z- -ovat, ► vy- -ovat (se), na- -ovat (se).

U derivátů odvozených sufixem -ovat může dojít k posunu významu, čímž se zastírá pojmenovací struktura těchto sloves (např. žalovat: ‚mít žal‘ → ‚sdělovat žal‘ → ‚podávat žalobu‘). U některých derivátů je slovotvorná struktura již natolik zastřená, že je možné je dnes považovat za slovesa neodvozená: klovat, pěstovat, stěhovat.

V korpusu SYN2010 lze řetězec -ovat najít i u sloves neutvořených popisovaným sufixem: chovat.