Stavba: -ouš(0), kde (0) reprezentuje koncovky vzoru muž (bělouš, komouš), zcela výjimečně stroj (slovo rohouš, které vzniklo expresivní modifikací slova rohypnol).

Při odvozování I. od substantiv vyjadřuje (1) předmětný vztah ke skutečnosti označené základovým slovem: chocholouš, břehouš, vodouš (typicky jde o termíny z oblasti zoologie). V rámci tohoto typu lze rozlišit pojmenování (1a) podle výrazného znaku: chocholouš, rypouš; případy, kdy základové slovo označuje (1b) místo typického výskytu: břehouš, vodouš; pojmenování (1c) podle podobnosti: vlkouš. V řadě případů sufix základovému substantivu pouze (2) dodává expresivitu; vlastní derivaci pak obvykle předchází mechanické krácení: komouš, homouš, úchylouš. K typu (2) náleží i deriváty od křestních jmen: Fanouš, Jarouš, Zdendouš.

Při odvozování II. od adjektiv vyjadřuje význam (3) nositele vlastnosti: starouš, bělouš, teplouš.

Sufixu -ouš konkuruje zejm. sufix -och; deriváty se obvykle liší stylovou hodnotou (srov. černoch × černouš, staroch × starouš), méně často lexikálním významem (srov. běloch × bělouš). Stylově neutrálním synonymem k substantivu svalouš je jméno svalovec, utvořené formantem -ovec.

S výjimkou zoologických termínů jsou slova utvořená sufixem -ouš obvykle expre­sivní.

Řetězec -ouš je součástí řady příjmení: Jirouš, Vondrouš, Kotrouš. Slovotvorná stavba těchto slov dnes již není průhledná.