Stavba: -oun(0), kde (0) reprezentuje soubor koncovek vzoru pán nebo hrad.

Sufixem se tvoří jak názvy konatelské (od substantiv a adjektiv), tak názvy činitelské (od sloves). Názvy odvozené sufixem -oun se obvykle nepřechylují. Výjimku tvoří podstatné jméno pěstoun → pěstounka; ojediněle najdeme i další přechýlené podoby čahounka, tahounka ap.

I. Od substantiv se mutací pomocí sufixu -oun tvoří nejčastěji (1) expresivní názvy osob podle charakteristické části těla: hlavoun (má velkou hlavu), lebkoun (má výraznou lebku, příp. má holou lebku – označení skinheadů), plešoun (má pleš), špekoun (má špeky, tj. je tlustý), ušoun (má velké uši); k této skupině můžeme zařadit i substantiva kostroun avazoun, příp. i brejloun. Od substantiva označujícího část těla je formálně odvozen i derivát krkoun ,lakomec‘.

Modifikací pomocí přípony -oun byla vytvořena (2) augmentativa od neutrálních či expresivních názvů osob jako vrah → vrahoun, fašista → fašoun, šprt → šprtoun, špeh → špehoun. (U posledních dvou je možné i odvození od slovesných základů šprtat, špehovat.)

Od substantiv jsou příponou -oun tvořeny také (3) zoologické názvy, často rovněž (3a) podle částí těla nebo podle nápadného rysu: pyskoun, zoboun, nártoun, okoun, kladivoun, mečoun, piloun, vruboun, luskoun. Část je odvozena (3b) od názvů jiných živočichů jako názvy modifikované: lvoun, psoun, kaproun, alkoun.

II. Od adjektiv se sufixem -oun tvoří (4) expresivní názvy osob jako nositelů vlastnosti či fyzického rysu: vztekloun, drzoun, hamoun; hezoun, zrzoun. Jedná se zpravidla o pejorativní označení (i substantivum hezoun má negativní konotace), či dokonce o nadávky: blboun ,blbý člověk‘; pod. slizoun, tupoun. Od adjektiv vznikly také (5) zoologické názvy slizoun (ryba), ostroun. Ojediněle se příponou -oun tvoří i (6) odborné názvy: obloun (archit. vypouklý článek, nejčastěji půlkruhového průřezu).

Názvy odvozené III. od sloves jsou (7) názvy osob podle charakteristické činnosti, obvykle s hanlivým expresivním příznakem: bručoun, hltoun, chlastoun, chvastoun, křikloun (zde se jedná o variantu -loun nebo o výjimečné odvození od činného příčestí), mlsoun, řvoun, šilhoun, šplhoun, zevloun; významově se poněkud vymykají substantiva čahoun (od stč. čahati ,sahat‘) a chrapoun ,křupan, neotesanec‘. Příznak nemá frekventované substantivum pěstoun, neutrální či mírně expresivní je substantivum tahoun (viz níže). Od sloves jsou pravděpodobně odvozeny též odborné (8) zoologické názvy rypoun, svišťoun (u nich lze však připustit i substantivní motivaci). Od sloves jsou dále odvozena (9) neživotná substantiva letoun a běhoun. Nejvyšší frekvenci ze všech substantiv tvořených sufixem -oun má právě neživotné substantivum letoun; jeho životná podoba, označující zoologický druh, má frekvenci mnohem nižší.

Nemálo derivátů vykazuje více možných významů nebo se během času začalo používat v jiném z nich. Např. substantivum hlavoun je v korpusu doloženo nejčastěji v přeneseném významu ,člověk významného úředního postavení; hodnostář, pohlavár‘. Substantivum blboun pojmenovává nejčastěji osobu; figuruje však i jako zoologický název (blboun nejapný) a ve slangu označuje kynutý knedlík. Poměrně vysokou frekvenci má deverbativum tahoun, dříve užívané jako neutrální označení tažného zvířete (zpravidla koně) či těžce pracující osoby, dnes již většinou s expresivním příznakem ve významu ‚osoba, která svou vytrvalostí, pílí a svými schopnostmi motivuje ostatní členy skupiny‘.

Jako výsledek adaptace (z fr., přes němč., z němč.) se objevuje řetězec -oun ve slovech dracoun, dragoun, kaldoun, kaloun/tkaloun, kapoun, kartoun, meloun, pozoun a v názvu města Lanškroun (← něm. Landeskrone ‚Zemská koruna‘).²²⁸ Neprůhlednou motivaci má název města Beroun a další substantiva jako šlahoun, valoun, bagoun, čaloun, lemoun, střihoun.