Stavba: -n(ý), kde (ý) reprezentuje soubor koncovek vzoru mladý.

I. Od sloves se tvoří jednak velké množství slovesných adjektiv podle modelu uveden → uvedený, ale tímto čistě konverzním modelem se nezabýváme. Jen u velmi malé části motivovaných adjektiv lze zakončení -n(ý) identifikovat jako slovotvorný sufix, který se připíná k jinému slovesnému kmeni, než je kmen participia, a má funkci (1) vyjadřovat různé vztahy ke slovesu: násled-ný (← násled-ova-t), patrný (← patřit), odlišný (← odlišovat se), přípravný (← připravovat), postupný (← postupovat), topný (← topit), prodyšný (← prodýchat),²¹¹ příslušný (← příslušet), živný (← živit). V některých případech lze uvažovat o dvojí motivaci: slovesem a/nebo dějovým substantivem: trestný (← trestat, trest), obranný (← obraňovat, obrana), ochranný (← ochraňovat, ochrana), doprovodný (← doprovázet, doprovod), výkonný (← vykonat/vykonávat, výkon), zhoubný (zhubit, ­zhouba).

II. Od substantiv jsou sufixem -n(ý) tvořena (2) adjektiva obecně vyjadřující vztah: mléko → mléčný (,týkající se mléka‘; srov. mléčný výrobek, zub, mléčná žláza, dráha). Podobně jako u derivátů se sufixem ► -ový a sufixem ► -ní se specifický druh vztahu mezi obsahem základového substantiva a obsahem určovaného substantiva vyrozumívá z kontextu či našich znalostí světa (např. mléčný výrobek ,výrobek z mléka‘; mléčný zub ,první zub dítěte, které saje mateřské mléko‘; mléčná dráha ,hvězdná galaxie připomínající mléčné zabarvení‘; mléčný bar ,veřejné stravovací zařízení nabízející ke konzumaci především mléčné výrobky‘). K dalším obecně relačním derivátům substantiv s jasnou motivací i fundací např. patří: buněčný, rodinný, dřevěný, skleněný, železný, tepelný, vzdušný, kukuřičný, moučný, rostlinný, bílkovinný, nížinný. Mnohá adjektiva zakončená na -n(ý) mají víceméně zastřenou motivaci, a přestože je lze pokládat za tvořená od substantiv, označují (3) vlastnost nerelační povahy, která není primárně vymezena vztahem k základovému substantivu, resp. tento vztah se u nich nepociťuje: hromadný, kouzelný, malebný, náročný, temný, úžasný: např. hromadná doprava není ,doprava mající vztah k hromadě‘, kouzelný úsměv nelze vysvětlit jako ,úsměv vyvolaný kouzlem/kouzly‘, malebná krajina není ,krajina mající vztah k malbě‘, náročný úkol nechápeme nejspíš jako ,úkol plný nároků‘, temný pohled, hlas není ,pohled, hlas vyvolávající představu tmy, z nějž vychází tma, který je ve tmě‘, úžasná žena neznamená tolik co ,žena vyvolávající úžas‘ atd.²¹²

Od substantiv se velmi omezeně tvoří také (4) názvy osob, které se o něco starají. Ze současného úzu je doloženo jen několik málo takových slov: cílný (← cíl: ,kdo při střelbách ap. kontroluje zasažení cíle‘), hrázný (← hráz), jezný (← jez), rotný (← rota, užíváno jako praporčická hodnost), věžný (← věž), vrátný (← vrata, s novějším posunutým významem ,zřízenec u vchodu‘).

Jiné názvy osob zakončené na -n(ý/á) jsou substantivizovaná adjektiva: (ten) nemocný, nadřízený/nadřízená, nezaměstnaný, obžalovaný/obžalovaná, příbuzný/příbuzná.

Řetězcem -n(ý) jsou zakončena většinou synchronně nemotivovaná slovesná adjektiva a adjektiva departicipiální, jichž je vzhledem k paradigmatickému tvoření velké množství. Dále ho obsahují kompozita nebo spřežky (pozoruhodný, dobročinný, chvályhodný, takzvaný) a slova tvořená cirkumfixací (bezradný ← bez rady, pod. bezvýhradný, dočasný, nadoblačný, návětrný, předválečný, současný).