Stavba: -mo.

Sufixem se tvoří adverbia/číslovky s funkcí určení způsobu. Výjimku představuje substantivum bělmo odvozené od praslovanského adjektiva *bělъ (bílý); v této funkci se však sufix -mo dnes již neužívá.

V rámci adverbií a číslovek utvořených sufixem -mo lze rozlišit několik významových skupin.

I. Adverbia derivovaná od sloves vyjadřují nejčastěji (1) pozici těla při nějaké činnosti (typicky při cvičení): skákat snožmo; sednout si na motorku rozkročmo; vzpor klečmo; poloha jízdmo ,jako při ježdění (na koni)‘.

II. Číslovky dvojmo, trojmo, čtvermo jsou odvozeny od druhových/souborových číslovek dvojí/dvoje, trojí/troje, čtverý/čtvery; ve svém základním významu vyjadřují, že (2) dějem vzniká nebo je dotčeno více stejných předmětů, jevů ap.: smlouva byla vyhotovena dvojmo; žádost je nutno podat čtvermo.

III. Od substantiv jsou tvořena adverbia označující (3) způsob transportu: cestovat koňmo, loďmo. Do stejné významové skupiny náleží adverbium plavmo, odvozené od slovesa: překonat Vltavu plavmo, skok plavmo (přeneseně).

Lexikální význam adverbií na -mo se od výše naznačených významů slovotvorných může odlišovat, srov.: příkladmo ,na příkladě, na příkladech, jako příklad, například‘ (podmínky vyjmenované příkladmo), křižmo ,křížem, šikmo‘ proběhl křižmo přes celé hřiště.

Adverbia zkusmo ,na zkoušku‘ (zaklepal zkusmo na dveře) a kradmo ,tajně, skrytě, nepozorovaně‘ (podívala se kradmo do kuchyně) jsou odvozena od adjektiv zkusmý, kradmý, avšak vzhledem k tomu, že z adverbií jsou na -o zakončena převážně jen predikativa a adverbia zkusmo, kradmo významový charakter predikativ nemají, lze říci, že se k adverbiím utvořeným sufixem -mo významově i formálně přibližují.