slovník afixů užívaných v češtině
Josef Šimandl ed.
Stavba: -ment(0), kde (0) reprezentuje soubor koncovek vzoru hrad.
Stavební prvek přejatých slov původu latinského, částečně slov z románských jazyků, nověji a vzrůstající měrou slov z angličtiny. V latině býval sufixem, kterým se od sloves odvozovaly názvy výsledku děje: fragment je ,úlomek‘ od slovesa frangō ,lámat‘, segment ,úsek‘ ap. je výsledek děje vyjádřeného slovesem secō ,sekat‘; sediment ,usazenina‘ je od sēdō mj. ,usazovat (se)‘. Některé z nich bývají hodnoceny jako označení nástrojů/prostředků (ornament je ,zdobný prvek‘ od slovesa ornō ,zdobit‘, monument byl pojmenován jako ,památník‘ neboli připomínka někoho, převážil však význam ,stavba ap. velkých rozměrů‘), ale i ty většinou lze vyložit jako výsledek děje (ornament jako výsledek zdobení, monument jako výslednou připomínku, instrument jako něco nastrojeného čili nástroj). Sufix nabyl i dalších významů s volnějším, obtížněji rozpoznatelným vztahem k jinojazyčnému slovesu, zejména není-li to sloveso ani v povědomí.
Je řada příčin, proč se tento stavební prvek stal málo srozumitelným; tyto příčiny se v konkrétních případech leckdy kombinují a hlavně jsou případ od případu různé. U mnoha slov bez etymologické informace chybí povědomí o slovesu, které bylo jejich odvozovacím základem: znalost lat. slovesa īnstruō ,zřizovat, nastrojovat‘ otvírá cestu k pochopení, že již připomenutý instrument je obecně ,nástroj‘; známe-li lat. sloveso pingō ,malovat‘ (souvisí s ním i angl. picture ,obrázek‘), lze pochopit pigment jako prostředek barvení neboli barvivo, ale není nic racionálního v tom, proč tak není označen např. štětec jako nástroj malby nebo třeba symbol jako něco namalovaného. Méně spojitelné s původními slovesy jsou dokument (původní motivace pojmenování: záznam textu pořízený pro poučení, od doceō ,učit‘) nebo cement (latinské substantivum caementum označovalo výsledek děje slovesa caedō ,tlouci, řezat‘ a pojmenovávalo obecně ,stavební kámen‘ podle toho, že se dal získat oddělováním). Jiný problém je pozdní vznik (parlament jako místo určené k řečnění ke slovesu v klasické latině neznámému) a někdy i forma, kterou z latiny vyložit nelze: z italštiny rozšířené substantivum indosament by vlastně mělo znít *indorsament, protože pojmenovává finanční příkaz učiněný tzv. rubopisem, na rubu cenného papíru; substantiva department/departement/departament [-mán] jsou označení správních celků a jejich grafická podoba je poznamenána francouzskou grafikou/výslovností; ještě blíže francouzštině je podoba slov arrondisement [-mą:/-mán], které rovněž označuje správní celek, ale že je nižší úrovně než departement, to se ze stavby slova vyčíst nedá; řadí se sem i výraz (Generální) gouvernement [guvernmán], který v Polsku označoval okupační správu podobně jako u nás Protektorát Čechy a Morava; konflikt výslovnosti s grafikou se projevuje v psaných variantách konosement/konosament.200 K těmto vrstvám přibývají anglicismy, u nichž se předpokládá znalost anglické výslovnosti: management (význam lze sice částečně pochopit jako ,nástroj zvládání‘, ale věcně jde jednak o zvládání samo, např. management krizových situací, jednak o kolektivum pro řídící pracovníky, např. informace jsou zásadní pro vrcholový management, který má na jejich základě rozhodovat o zdrojích); politické termíny impeachment, appeasement; v případě obecnějšího výrazu settlement (chceme-li např. vyložit slovo v poměrně prostém kontextu esli prej bych jí neposlal nějaké peníze, že prej náš rozvodový settlement byl chudý) narazíme na to, že anglické slovo settlement má 18 číslovaných významů200 a pod sedmnáctým z nich, který zachycuje právní významy, je 14 českých ekvivalentů; v takových případech i znalost základového slovesa pomůže málo. Jedna z obtíží je i to, že význam derivátu bývá poplatný době vzniku slova a způsob, jakým se vztahuje ke slovu základovému, může být zapomenut: srov. zmíněné slovo gouvernement nebo navzájem příbuzná slova regiment a reglement. Jednou z nejčastějších příčin významového oddálení je lexikalizace ve významu, jehož spojitost se slovesem pozbyla zcela nebo úplně zřetelnost: u slova testament (k lat. slovesu testor ,svědčit‘) byl význam ,svědectví‘ překryt významem ,závěť‘, nemluvě o matoucím užívání téhož slova v západních jazycích pro hlavní části Bible tam, kde my říkáme zákon: Old/New Testament.
Je tedy obtížné rozeznat odvozovací základ, vrstvu přejímek a význam stavebního prvku -ment v konkrétním slově. Proto významy nečíslujeme a následující frekvenční zpráva nemá odkazy na jednotlivé významy.
SYN2010
Dotaz [lemma=".+ment"] s omezením na substantiva dává 87 lemmat, z nichž lze za platné nálezy uznat 57.
20 lemmat s nejvyšším počtem dokladů: dokument 10.976, parlament 6.528, moment 5.231, management 4.352, argument 4.206, experiment 2.585, segment 1.669, sortiment 1.279, ornament 655, temperament 571, cement 515, sediment 474, instrument 309, pigment 290, monument 278, kompliment 263, sentiment 235, exkrement 184, medikament 153, regiment 129.
Mezi nezohledněnými nálezy je klasické slovo element, jehož původ se vykládá z písmen L-M-N, dále slova, u nichž řetězec ment má kořenný charakter (Klement, dement; kment) nebo je výsledkem připojení stavebního prvku nt (konzument) a pochopitelně kompozita a deriváty tvořené od slov se stavebním prvkem -ment: europarlament, protiargument, videodokument, top-management, osinkocement.
JŠ