slovník afixů užívaných v češtině
Josef Šimandl ed.
Sufixem je utvořen pouze derivát spotřebič (SYN: 19.993), nestandardní po stránce formální (neexistuje sloveso *spotřebit) i významové (nepořizuje se proto, aby spotřebovával). Specificky byl sufix využit pro doplnění substandardní zkráceniny magnetofon → magič.124
Je mnoho desítek substantiv odvozených sufixem ► -č od sloves vzoru prosí (řidič, hasič, volič, nosič, bič, vodič); takový je i derivát babič, který v 18. stol. označoval první porodníky.125 Hotová se přejímají slovanská patronyma Karadžič, Mladič, Iljič, také moskvič (typ auta, pův. ,Moskvan‘); ještě další slovanská jména mají složené sufixy -ovič/-evič (z některých jsou i česká příjmení: Gandalovič). Nepřihlížíme ani ke kompozitům jako elektrospotřebič, polovodič. Náhodný výskyt téhož řetězce shledáváme ve slovech sendvič, čedič a také v názvu rostliny vratič (původ a význam neuvádí Rejzek 2015 ani Machek 1997).
JŠ
124 Zdánlivě stejně jsou tvořena substantiva silič ← sílí ,zesiluje‘, zemnič ← zemní ,uzemňuje‘.
125 Derivátem téhož slovesa je bába babicí ,porodní bába‘. Samo sloveso babiti dokládá PSJČ jediným dokladem, jímž je slovesné substantivum: Zabývala se též babením. Jg uvádí sice doklad s infinitivem, ale nádavkem i význam ,babkovatět‘. Korpus SYN má jediný doklad: bychom tuze rádi ještě pomohli babit a rodit, stojíte-li vůbec o to (Čapkova korespondence).