slovník afixů užívaných v češtině
Josef Šimandl ed.
-ivý/-čivý/-člivý/-livý/-nlivý/-tivý/-tlivý
Stavba: -iv(ý)/-čiv(ý)/-čliv(ý)/-liv(ý)/-nliv(ý)/-tiv(ý)/tliv(ý), kde (ý) reprezentuje soubor koncovek vzoru mladý.
Pomocí sufixů -ivý/-livý/-nlivý (výjimečně -čivý/-člivý/-tivý/-tlivý) se tvoří adjektiva především I. od sloves a okrajově též II. od substantiv.
Odvozovacím základem adjektiv tvořených ze sloves je v případě sufixu -ivý (a) slovesný kmen (převážně jde pak o derivace od kmene minulého/infinitivního sloves s kmenotvorným -i-/-í-/-e-/-ě-, např. mstivý, ječivý, kypivý, zimomřivý), obdobně jsou od sloves s kmenotvorným -a-/-ova- odvozena adjektiva na -avý, ► -ovavý, (b) slovesný základ/kořen sloves s uzavřeným kmenem minulým s nulovou kmenotvornou příponou (čtivý), (c) slovesný základ sloves s nulovou kmenotvornou příponou, který se rozšiřuje o souhláskový konekt -j- (chvějivý, hřejivý).180
V případě sufixu -livý je odvozovacím základem (d) okrajově slovesný kmen minulý (převážně jde pak o derivace od sloves 4. třídy, jako je tomu např. u adjektiv jako trpělivý, mlčelivý, zdrželivý, snášelivý, která jsou synonymní s variantami od těchže základů na -nlivý: mlčenlivý, zdrženlivý, snášenlivý; patrně analogií vznikla varianta učelivý), nebo (e) slovesný základ/kořen (urážlivý, stydlivý, pohyblivý, hanlivý). V některých případech nelze přesně odlišit, zda je motivujícím slovem sloveso, nebo dějové jméno, v důsledku čehož lze v takových případech připustit též tvoření od deverbálních substantiv (bouřit/ bouře → bouřlivý, pohybovat/ pohyb → pohyblivý, hanit/hanět/hana → hanlivý, učinit/účin(ek) → účinlivý).181 Od slovesných základů jsou tvořeny výjimečné varianty sufixy -čivý/-člivý/-tivý/-tlivý (palčivý, uhrančivý, shánčlivý, zapomnětlivý), přičemž v některých případech opět nelze přesně odlišit, zda je motivujícím slovem sloveso, nebo dějové jméno, v důsledku čehož lze v takových případech připustit též tvoření od deverbálních substantiv (plakat/pláč → plačtivý, popřípadě resufixaci shánět/sháňka → shánčlivý). V některých případech je základovým slovem pouze dějové jméno (pověra → pověrčivý).
Deriváty mají význam (1) vlastnosti plynoucí z neaktuálního vykonávání děje, popř. vlastnosti vyplývající ze sklonu k činnosti označené základovým slovesem/dějovým jménem a v případě jasně substantivní fundace sklonu k tomu, co je pojmenováno motivujícím substantivem (žádostivý, lstivý, lítostivý, lživý). Synchronně zastřenou motivaci má choulostivý, poctivý, ošklivý, jízlivý a částečně i bedlivý, přívětivý.182 Ve sporných případech lze vyjít z motivace substantivem ve jmenné části přísudku (poctivý je ten, kdo jedná podle cti, spravedlivý je ten, kdo ctí právo, pravdivý je ten, kdo mluví, ctí pravdu). Přesto není vždy možné stanovit přesně hranici mezi výše uvedenými adjektivy a adjektivy ze substantiv s významem (2) širokého vztahu (jednotlivý, vášnivý, blátivý, plesnivý). Expresivní význam má naprostá většina užití adjektiva všivý,183 méně výrazná je převaha expresivního užití adjektiva prašivý. Od podstatného jména rez se tvoří méně obvyklé varianty rzivý, rezivý synonymní s adjektivem rezavý tvořeným sufixem -avý, které nelze vždy dost dobře odlišit od modifikovaných adjektiv (viz níže).184
III. Od adjektiv se tvoří sufixem -ivý/-livý adjektiva s významem (3) modifikované intenzity vlastnosti (šedivý, lenivý), v některých případech lze ovšem uvažovat o dvojí motivaci (resufixace strašný → strašlivý, nebo motivace slovesem strašit, resufixace šťastný/ štěstí → šťastlivý, líný/lenost → lenivý, nebo motivace slovesem lenit, které ovšem je doloženo téměř výhradně v negované podobě).
Zcela okrajovou záležitostí je řídká expresivní varianta opravdivý (k běžnému opravdový tvořenému sufixem ► -ový) s významem (4) širokého vztahu utvořená od IV. adverbiální spřežky opravdu.
SYN2010
Dotaz ([lemma=".*ivý"] & [tag="A.*"]) dává 488 lemmat, z toho 404 relevantních.
Frekvenční špička představena níže, 134 nad 100 dokladů, 114 nad 10 dokladů, 41 po 1 dokladu.
20 lemmat s nejvyšším počtem dokladů: jednotlivý (↖2) 25.179, příznivý (↖1) 5.425, citlivý (↖1) 4.408, spravedlivý (↖1) 3.631, pravdivý (↖1) 3.198, spolehlivý (↖1) 3.063, děsivý (↖1) 2.596, šedivý (↖3) 2.349, ošklivý (↖1) 2.280, strašlivý (↖3) 2.247, překvapivý (↖1) 2.056, poctivý (↖1) 1.920, bláznivý (↖1) 1.844, bouřlivý (↖1) 1.698, zářivý (↖1) 1.631, trpělivý (↖1) 1.627, drtivý (↖1) 1.626, přitažlivý (↖1) 1.601, vášnivý (↖2) 1.597, škodlivý (↖1) 1.557.
Z dalších: plesnivý (↖2) 273, blátivý (↖2) 248, prašivý (↖2) 161, lenivý (↖3) 146, všivý (↖2) 78, červivý (↖2) 44, rzivý (↖2) 25, červotočivý (↖2) 24, rezivý (↖2) 24, kostlivý (↖2) 20, snětivý (↖2) 10, opravdivý (↖4) 4, šťastlivý (↖3) 4.
Za slova odvozená sufixem -ivý nepokládáme kompozita a předponové odvozeniny (s výjimkou negativ) jako ctižádostivý, krvežíznivý, pravotočivý, přepečlivý atd.; celkem 73 lemmat. Řetězec -ivý/-livý mají i adjektiva, která nejsou tvořena příslušným sufixem. Jsou to a) neutvořená adjektiva, např. sivý, divý, jurodivý, křivý; b) adjektiva tvořená od sloves, např. živý, čivý (a složené světločivý); c) adjektiva cizího původu, např. háklivý. V korpusu SYN2010 je jich 10.
KO
180 Deriváty od slovesných základů/kořenů sloves s otevřeným kmenem minulým s nulovou kmenotvornou příponou obdobných významů se tvoří většinou pouze sufixem -vý (čtivý a podobně též nyvý, smavý, hravý).
181 Výhradně substantivní motivaci lze předpokládat u adjektiva lživý, a to nejen s ohledem na slovníkové interpretace, které nebývají vždy konzistentní, ale s ohledem na existenci adjektiva lhavý, které je pravidelně utvořené od kmene minulého slovesa lhát (-avý).
182 Etymologickou souvislost mezi slovesem/substantivem a adjektivem (choulit se – choulostivý, ctít/čest – poctivý, bdít – bedlivý, přivítat – přívětivý) lze na základě kompetence rodilého mluvčího odhadnout. U adjektiv ošklivý, jízlivý je etymologická vazba na sloveso zcela zastřená.
183 I novinový titulek článku o výskytu parazitů na brněnských školách (Všivé problémy malých Brňanů) lze interpretovat víceznačně.
184 Jedná se o případy, kdy se z adjektiva vztahového stává adjektivum jakostní (přenesený význam barvy). V tomto významu by bylo možné synchronně odvodit od běžné varianty rezavý (rezavé vlasy, listí) básnicky modifikovanou variantu rzivý/rezivý. Pro tento výklad hovoří žánrový původ (poezie, beletrie) většiny korpusových dokladů. Ve statistikách nebereme tuto možnost v úvahu.