Stavba: Realizuje se A. pro přejatá maskulina jako -iv(0), kde (0) reprezentuje koncovky vzoru hrad; B. pro přejatá feminina jako -iv(a), kde (a) reprezentuje koncovky vzoru žena; C. pro přejatá neutra jako -iv(um), kde (um) reprezentuje koncovky skloňovacího typu muzeum; D. pro adjektiva jako -iv-n(í) (srov. ► -ní), kde (í) reprezentuje koncovky vzoru jarní.

Stavební prvek přejatých slov. Jejich původ je v lat. adjektivech zakončených -īvus, -īva, -īvum; tvořila se od supinového kmene sloves (tím je dáno, že před prvkem -iv- jsou možné jen souhlásky t, s, z, x) a vyjadřovala určení k nějakému ději nebo zaměření na nějaký děj; už v latině mohla zpodstatnět. Řadu výrazů s prvkem -iv- však čeština přejala z jiných jazyků (francouzština a jiné románské jazyky, angličtina; zprostředkující role němčiny), kde se rodové koncovky zatemnily/odpadly a ze sufixu, jenž se stal nástupcem onoho latinského, se vyvinul prostředek prostého odvozování od sloves bez popsaných modálních stránek významu; jiná věc je, že modální stránku některých přejímek odhalí až etymologický rozbor. Rod substantivních přejímek (A–C; zejména B) může být poznamenán původně adjektivním užitím se substantivem příslušného rodu (perspektiva ← ars perspectīva ,umění vnímat zrakem‘, legislativa ← potestās lēgislātīva ,zákonodárná moc‘), ale mohl se vyvinout i analogicky (nověji tvořená slova operativa, investigativa pojmenovaná jako exekutiva ap.) nebo může kolísat (nově přejímané substantivum incentiva/incentiv z angl. incentive ,pobídka formou bonusu‘). Některá maskulina vznikají nově desufixací: (exkluziv-ní pořad) → Exkluziv Kateřiny Brožové.¹⁷⁹

Substantivní přejímky, které se staly součástí nějaké nomenklatury, mají pevný rod, a jak ukazují domácí ekvivalenty, i poměrně zřetelný modální význam: srov. maskulina v jazykovědné terminologii (imperativ : rozkazovací způsob; pasivum : trpný rod; nominativ : jmenovací pád) nebo neutra ve farmakologii (sedativum : lék ke zklidnění; aditiva : přídatné látky). V některých případech nad slovotvorným významem převažuje význam konvenční: pozitiv a negativ fotografie.

Adjektivní přejímky mohou mít různě silnou modální stránku významu: zatímco v adjektivech ofenzivní, preventivní, reprezentativní je poměrně silná, v adjektivech negativní, alternativní, definitivní, relativní je těžko k rozeznání. K tomu přispívá i to, že forma adjektiv tvořených stavebním prvkem -ivní je stejná jako u adjektiv tvořených sufixem ► -ní od substantiv se stavebním prvkem -iv-: kolektivní ← kolektiv, alternativní ← alternativa.

O všech skupinách přejímek A–D platí, že zatímco vydělit prvek -iv- ve stavbě je poměrně snadné, význam základu je mnohdy nezřetelný, zvlášť pokud ho znejasnily románské jazyky a/nebo angličtina: naivní. K porozumění je potřebná znalost latinské/románské slovní zásoby. Například že detektiv je pojmenován jako někdo, kdo má rozkrývat (kriminální činy), nebo dokonce že má spojitost s lat. slovesem dētegō a jeho supinem dētēctum, to nejsou vědomosti obecně sdílené.

Z nezohledněných domácích slov: vliv, div, výživa včetně příbuzných slov, tětiva, protiva, nádiva, pivní; propria Želiv, Plovdiv, Tel-Aviv, Zentiva, Šiva, Kopřiva, Oliva; složená slova leitmotiv, videoarchiv, miniretrospektiva, diesellokomotiva, poloautoritativní, obchodně-administrativní; přejatá diva (lat. dīva ,božská‘), ješiva, naiva, naivní.