Stavba: -it(a), kde (a) reprezentuje soubor koncovek vzoru (A) žena (např. identita), (B) předseda (např. husita).

(A)

Od přejatých adjektiv se tvoří abstrakta různého druhu.

Hojné je tvoření od přejatých adjektiv zakončených na -ní; sufix se připojuje – na rozdíl od derivátů se sufixem ► -ost – k redukovanému základu: adaptabil-ní → adaptabil-ita. Dlouhý vokál v zakončení -ální se pravidelně zkracuje: banální → banalita. V jednotlivých případech lze vidět ještě větší redukci základu, vzniklo-li abstraktum z jednoduššího slova: ke kontinuální máme kontinuita ← lat. continuus ,spojitý‘ (namísto pravidelného kontinualita, které je doloženo jen vzácně), k integrální máme integrita ← integer ,celistvý‘. V substantivu prosperita lze vidět výjimečné deverbativum (← prosperovat). Tyto deriváty jsou nejčastěji (1) názvy vlastností (1. skupina; stabilita) nebo stavů (totalita); k derivátům tohoto typu patří absurdita, adaptabilita, agresivita, asertivita, atraktivita, banalita, brutalita, exkluzivita, flexibilita, formalita, genialita, humanita, imunita, intimita, iracionalita, kauzalita, kreativita, legitimita, loajalita, modalita, naivita, nervozita, obezita, originalita, promiskuita, racionalita, relativita, religiozita, sexualita, stupidita, trivialita, variabilita, virtuozita, vulgarita. Ojediněle má derivát význam (2) název nespecifikovaného místa (lokalita) nebo (3) název nespecifikované činnosti (aktivita).

Mnohem méně se odvozuje od přejatých adjektiv zakončených na -cký; tvoří se tak (4) názvy vlastností (2. skupina): periodický → periodicita; dále např. autenticita, elasticita, etnicita, plasticita, toxicita, chronicita, elipticita. Konkurenční adjektiva se sufixem ► -ost bývají frekventovanější. (V úzu nejsou doložena např. adjektiva dramaticita, exoticita, komicita, pouze dramatičnost, exotičnost, komičnost.) Dva názvy označující (5) institucionální uskupení osob: admiralita, generalita.

Výjimečně lze pokládat derivát se sufixem -ita za (6) název vlastnosti (3. skupina) odvozený od substantiva: rivalita (← rival).

U feminin zakončených na -ita v zásadě nelze stanovit, kdy jde o (modifikovanou) přejímku obsahující sufixální jádro -it-, a kdy jde o výsledek procesu derivace na domácí půdě. Pokud je v současném úzu obsaženo potenciální základové přejaté adjektivum na -ní nebo -cký, pokládáme souvztažné substantivum za jeho derivát; není-li tomu tak, substantivum na -ita za derivát nepokládáme (např. integrita, kvantita, mortalita, nulita, rivalita). Některá substantiva zakončená na -ita lze paralelně vztáhnout k vícero slovům základovým užívaným v češtině: kontinuita ← kontinuum : kontinuální. I v těchto případech předpokládáme, že jde o derivát, ovšem s nepravidelnou stavbou nebo nepravidelnou derivací.

(B)

Od substantiv jsou sufixem -ita utvořeny: (1) názvy příslušníků náboženských sekt a mnišských řádů; jsou tvořeny (a) od osobních jmen Jezus → jezu-ita;¹⁷⁰ dále např. abrahamita, adamita, hutterita,¹⁷¹ jeronymita, johanita; (b) od proprií jiného druhu: hora, pak i město Tábor → tábor-ita, izraelský kmen Levi → levita, vrch Oreb → orebita; (c) od cizího apelativa: šia → šíita, minor → minorita, suna → sunnita. (2) Ojedinělý je název příslušníka státu/etnika: Izraelita, výjimečný je i (3) název stoupence osobnosti: prerafaelita, husita. Několik substantiv se sufixem -ita jsou (4) přejaté názvy osob různého druhu se základy různou měrou srozumitelnými: bandita, metropolita, kosmopolita, transvestita, eremita, sybarita.

Řetězcem -ita je zakončeno množství slov, v nichž nejde o sufix ani z hlediska etymologického, anebo jde o slova synchronně nemotivovaná (neprůhledná), často přejatá z cizích jazyků. Jsou to jednak apelativa označující pojmy abstraktní, osoby i konkrétní předměty: elita, mešita, ulita, jednak několik skupin vlastních jmen: rodná jména Dita, Edita, Gita, Judita, Zita; příjmení: Macušita, Mohorita, Rokita; název firmy: Delvita. Patří sem i některé apelativní názvy osob odvozené z adjektiv sufixem -a: ješita (← je-
šitný).