slovník afixů užívaných v češtině
Josef Šimandl ed.
Stavba: -ink(ý), kde (ý) reprezentuje soubor koncovek vzoru mladý.
Sufix je jedním ze zdrobňujících sufixů adjektiv, popř. výrazů chovajících se formálně jako adjektiva (každý). Konkuruje tak řadě dalších sufixů, z nichž sufixy ► -ičký, ► -oučký, ► -ounký, ► -oulinký zde mají samostatná hesla, a dalším variantám těchto sufixů tvořeným vkládáním či opakováním určitých morfémů, popř. jejich částí: malinký/malilinký/malininký/malinečký. Zdrobnělá přídavná jména tak existují zpravidla v několika podobách, aniž by se lišila významem: mladičký/mlaďoučký/mlaďounký/mlaďunký/mladinký/mlaďoulinký. Produktivita těchto adjektiv není omezena, jejich frekvence je ovšem relativně nízká, což je vysvětlitelné jejich speciálním, expresivně zabarveným významem.
Sufix -inký se připojuje nejen ke kořeni původního adjektiva (malý → malinký, krátký → kratinký), ale při odvozování od přídavných jmen s jinými sufixy než -ký i k reinterpretovanému kmeni (samotný → samotinký, ale drobný → drobinký/drobninký). Odvozování sufixem -inký bývá provázeno krácením kmenové samohlásky a měkčením koncové souhlásky kmene (krátký → kratinký).
SYN2010
Všech 11 lemmat: malinký 705, prostinký 77, mladinký 56, kratinký 25, samotinký 24, teninký 15, malilinký 11, jedinký 5, každinký 1, krutinký 1, malininký 1.
PN