Stavba: -in()k(a)/-ín()k(a), kde () reprezentuje vkladné e (maminek), (a) reprezentuje soubor koncovek vzoru žena, výjimečně předseda.

Sufixem se odvozuje od jednoduchých slovotvorných základů substantivních, adjektivních a slovesných, téměř výhradně českých.

I. Odvozování ze substantiv

(1) Deminutiva se pomocí sufixu -inka tvoří zčásti jako zdrobněliny prvního řádu, obvykle náhradou původního sufixu/koncovky: sestřinka, pusinka, slečinka, paninka, kuchařinka, neteřinka, nevěstinka, kosinka, křepelinka, lahvinka, prcinka, micinka/Micinka, Márinka, Lízinka. Částečně se tak tvoří zdrobněliny druhého řádu: trošinka ← troška ← trocha, maminka, dceřinka, chvilinka, fialinka, dívčinka, Lucinka, Terinka, Bařinka. U některých odvozenin je hodnocení stupně deminuce závislé na upřednostnění formy nebo významu slov a přihlédnutí k vývoji: matinka, tetinka. Některá deminutiva se sufixem -inka jsou ve srovnání se slovotvornými variantami tvořenými jiným sufixem vnímána jako stylově příznaková, územně a/nebo útvarově omezená, jiná naopak jako neutrální: srov. maminka : maměnka ► -enka/-ěnka, ale bábinka : babička, tetinka : tetička, holčinka : holčička, hlavinka : hlavička ► -ička. Slovotvornými variantami dnes nejsou dvojice typu dušinka (lidská bytost) : dušička (malá/milá duše), které se významově vzdálily.

Sémantiku zdrobnělin nesou převážně pojmenování osob. Odvozeniny tvořené sufixem -inka nejčastěji vyjadřují příznivý vztah k označovanému, popř. hodnocení negativní (slečinka, paninka). Méně často nesou význam menšího než obvyklého rozsahu (chvilinka, trošinka), nebo jsou používána jako slova dětská (ziminka). Řada formálních deminutiv, majících leckdy původ v adjektivech nebo slovesech (viz dále), má platnost termínů, u nichž je deminutivní význam neutralizován, resp. u odvozenin z adjektiv a sloves nelze o zdrobnělinách v pravém slova smyslu hovořit: brusinka, bezinka, jalovčinka, tyčinka, řasinka, kádinka, průdušinka, holubinka, krvinka, kvasinka, malvazinka, šišinka, zlatinka, ale také cukrovinka. Formálně je jako deminutivum utvářeno i slovo buřinka (snad kalk z němčiny, volně ,klobouk do bouřky‘) nebo eufemismus sedinka ← sedět, tedy tvořený od slovesa. Deminutivní či pseudodeminutivní základ mohou mít některá vlastní jména osob a míst (Hlavinka – H/hlávka – hlava).

(2) Názvy nositelů okolnostního příznaku může dnes zastupovat slovo holinka/holínka – ,obuv kryjící holeň‘, historicky jde ale nejspíš o výsledek metonymického významového posunu podle variantního označení holeně; jako označení obuvi se výraz užívá převážně v množném čísle.

II. Odvozování z adjektiv

(3) Názvy nositelů příznaku spočívají v označení jevu, často podle výrazné vlastnosti: modřinka (pták s modrým temenem hlavy), kozinka (kozí kůže), červinka (zejm. druh skotu, ale i slovotvorná varianta pro označení ptáka, hrušky či nemoci červenky, srov. ► -ka, ► -enka, též vlastní jméno Červinka), dutinka (ve významu ,trubičkovitý útvar‘), holubinka (houba holubí barvy), syrovinka (houba požívaná i syrová), krvinka, kvasinka (krevní/kvasná buňka). – Pokud jde o názvy osob, jsou obvykle obourodé. V řadě případů nelze rod spolehlivě určit, protože slova tvoří součást přísudku nebo nominativu jmenovacího, tedy používají se v základním tvaru a není zřejmý jejich příklon k ženskému nebo mužskému skloňovacímu vzoru: chudinka, zelinka, sušinka ← suchý; rozšířený základ je přítomen v označeních krasotinka, křehotinka.

(4) Názvy chorob představuje slovo psinka, popř. červinka – srov. bod (3) v tomto hesle.

Z adjektivní složky víceslovných pojmenování vzniká (5) univerbizací ojedinělé pojmenování mateřinka (,mateřská škola‘, dále i ,učitelka mateřské školy‘ a příslušný studijní obor).

III. Odvozování ze sloves

K (6) názvům výsledků činnosti, popř. prostředků, patří pojmenování topinka ← topit, ,topením (ohřevem) upravený chléb‘, hmoždinka ← hmoždit, eufemismus sedinka ← sedět, srov. zde bod (1).

Pouze náhodně se vyskytuje obdobná skupina hlásek v přejímkách typu palačinka ← maď. palacsinta, nektarinka ← angl. nectarine, rozinka ← něm. Rosine (dojem zdrobněliny podporuje lidová varianta hrozinka odkazující k hroznu). Původ tohoto řetězce je zastřen ve slovech průhledných nanejvýš etymologicky: jezinka, kalupinka, kručinka, P/pelinka. Vysoký počet irelevantních nálezů způsobují především četná slova odvozená sufixem -ka.