Stavba: -(e)č(0), kde (0) reprezentuje soubor koncovek vzoru (A) muž, (B) píseň, okrajově (C) stroj; (e) je u jmen vzoru muž ve všech tvarech, u jmen vzoru píseň ve tvarech s nulovou koncovkou, u jmen vzoru stroj pravidelně ve tvarech s nulovou koncovkou, jen fakultativně v ostatních tvarech.

(A)

I. Od sloves je sufixem -eč utvořeno pouze několik (1) názvů osob. Jde o (1a) stylově neutrální názvy osob provádějících fyzickou činnost (profesně): kladeč ‚kdo ← klade‘, mleč ‚kdo ← mele‘; (1b) stylově příznakové názvy osob vykonávajících nějakou duševní činnost (s příznakem obvykle mírně depreciativním): čteč ‚kdo ← čte‘, povaleč ‚kdo ← se povaluje‘, rozdíleč ‚kdo něco ← rozděluje‘. Srov.: Za moderátora bývá označován čteč, v lepším případě herec, který se naučí průvodní slovo jako divadelní part. − To jsou vlastnosti, které zdobí ostravské divadelnictví bez ohledu na to, že rozdíleči Thálií i Cen A. Radoka sem netrefí buď vůbec, nebo pozdě. V případech (1a) i (1b) jde o názvy řídce užívané, okazionální. Od slovesného základu je utvořen ještě (2) název motýla obaleč. Sufix -eč se připíná k přítomnému kmeni bez kmenotvorné přípony nedokonavých sloves vzoru nese (kladeč, čteč) nebo kupuje (obaleč, rozdíleč); srov. konkurenční deriváty utvořené sufixem ► -č od kmene infinitivního: rozděl-ova-č. Sufix -eč, jímž se tvoří činitelská maskulina, chápeme jako rozšířenou variantu sufixu ► -č. Srov. též další varianty ► -áč (kopáč), ► -ač (trubač), ► -ič (spotřebič).

(B/C)

II. Od substantiv vzniklo množství místních jmen, ale hranice morfémů jsou v nich zastřené. Synchronně lze sufix/zakončení -eč vyčlenit u (3) názvů obcí (resp. jejich částí) typu Budeč, Bohdaneč, přestože etymologicky jde ve většině případů o výsledek měkčení původních substantivních přípon -ec/-ek vlivem staré přivlastňovací přípony -jь: Budeč, tj. původně ‚Budkův hrad‘, odvozeno příponou -jь od osobního jména Budek, podobně Bohdaneč, tj. ‚Bohdancův dvůr‘, odvozeno od deminutivní podoby osobního jména Bohdanec. Synchronně jsou tato jména zpravidla rodu ženského (většina původně mužských názvů obcí zakončených na -eč se v 16. století formálně přiklonila k femininům): Běleč, Budeč, Dubeč, Hřebeč, Chvaleč, Chromeč, Mladeč, Mikuleč, Moraveč, Ohaveč, Řepeč, Skuteč, Vlkaneč (Gsg -e, Isg -í); řada jmen tohoto typu však dnes (vzhledem k významné pádové homonymii vzorů píseň/stroj) v úzu rodově kolísá; srov. korpusové doklady: V utkání s Ledčem se zákonitě projevila „celozápasová“ přesilovka. × Pavlov leží na severní silnici spojující Světlou nad Sázavou s Ledčí. – Začal se stavět tunel pod Bubenčem. × Tunel pod Bubenčí má být součástí nejdelšího tunelového komplexu v Evropě.

Koncový řetězec -eč nacházíme u řady derivátů odvozených sufixem -č od infinitivních slovesných kmenů s kmenotvornou příponou -e: prohlížeč ← prohlížet, kráječ ← krájet.

U některých, převážně jednoslabičných substantiv je koncový řetězec -eč součástí slovního kořene: řeč, meč, seč, kleč, křeč; v některých případech je výsledkem adaptace výrazů přejatých z angličtiny: smeč (← angl. smash), skeč (← sketch), skreč (← scratch); nebo z jiného jazyka: džuveč (← srb./chorv. đùveč).