Stavba: -en()k(a)/-ěn()k(a), kde () reprezentuje pozici vkladného e (panenek), (a) reprezentuje soubor koncovek vzoru žena.

Sufix se podílí na odvozování substantiv vzoru žena od slovotvorných základů substantivních, omezeně i adjektivních a slovesných, obvykle nesložených, téměř výhradně českých.

I. Odvozování ze substantiv: (1) Deminutiva se formantem -enka/-ěnka často tvoří jako zdrobněliny druhého řádu, tedy ze zdrobnělin prvního řádu náhradou jejich původní přípony sufixem složeným. Pokud jsou tyto odvozeniny slovotvornými variantami deminutiv s jiným složeným sufixem (maminka ► -inka, kočička ► -ička), jsou obvykle územně, stylově či jinak omezené: baběnka, děvenka/dívenka, holuběnka, chvilenka, kočenka, labutěnka, maměnka, panenka, podkověnka, sobotěnka, šavlenka. Odvozování ze zdrobnělin nemá důsledná pravidla; složeným sufixem jsou řešeny hláskové potřeby (kmotřenka), popř. deminutivum nechybí, ale je významově značně odlišné nebo jiného původu (voděnka ve významu ,dobrá voda‘ : rusismus vodka – voda; zlatěnka ve významu ,přírodní plátek zlata‘ : zlatka). Deminutivní význam patrně nese i slovotvorná varianta hájenka na pozadí neutrální hájovny, obojí ← hajný. Odvozeniny vyjadřují menší než obvyklý rozměr objektu, nebo příznivý vztah k němu. – Deminutivní/pseudodeminutivní základ mohou mít i některá vlastní jména osob a míst (Hlavenka – H/hlávka – hlava, Kosenka – Koska – kosa). Obdobně je deminutivní přípona užívána u vlastních jmen typu Moravěnka ← Morava, Dášenka/-eňka, Mařenka, Jasněnka. Rusismy jsou domácká jména typu Míšenka, Mítěnka.

Řada (2) biologických termínů má formálně podobu zdrobnělin, deminutivní význam však terminologizací ustoupil do pozadí: hlavěnka, zvoněnka – rostlina, klíněnka, duběnka, rybenka, sítěnka, štítenka, třásněnka – hmyz, koulenka – rostlina a plž, loděnka –
hlavonožec, nitěnka, pijavenka – vodní živočich, stíněnka – mnohonožka, závojenka – houba, zrněnka – řasa (srov. též části II. a III. tohoto hesla).

(3) Názvy nositelů okolnostního příznaku jsou v některých případech tvořeny od substantivních základů se značnou jistotou: rtěnka – na rty, podobně tvářenka, řasenka, obočenka, vlásenka, pudřenka, cukřenka, pepřenka, klíčenka, peněženka, tabačenka, ústenka, labutěnka, máslenka. V jiných případech lze uvažovat o tvoření ze základů adjektivních a příponě ► -ka: čelenka, podprsenka, náprsenka. – Do této kategorie lze patrně zařadit i názvy různých náhražek a napodobenin: stříbřenka, zlatěnka/zlacenka (barvy), koženka, pláštěnka – místo stříbra/zlata/kůže/pláště.

Část (4) názvů dokladů může být tvořena ze substantivních základů (ale i základů adjektivních, srov. ► -ka, nebo slovesných, srov. níže). Substantivní základ mohou mít názvy typu tramvajenka, vstupenka, jízdenka, letenka, místenka, stravenka, neschopenka, rámusenka, vrácenka, šatenka, nocenka. V tom případě by tento významově ohraničený slovotvorný typ tvořil podtyp předchozího, tj. názvů nositelů okolnostního příznaku (3): ← oprávnění k jízdě/letu, lístek na místo, doklad o neschopnosti. Pro odvozování z jiných slovních druhů než z adjektiv může svědčit, že deriváty se neřadí ke slovní zásobě obecné/hovorové češtiny, většina je vnímána jako útvarově a stylově neutrální, tedy ne jako výsledek univerbizace.

(5) Přechylování složeným sufixem -enka/-ěnka je výjimečné. Doložena je pouze účelově vytvořená odvozenina erosenka ← Eros (z řec. Erōs) a resufixovaná substantiva hrab-ěnka, markrab-ěnka. Formálně shodný řetězec v dalších odvozeninách je jiného původu: jeho část náleží k motivujícím základům mužského rodu: křížen-ka.

II. Odvozování zadjektiv: Adjektivní základ má velmi omezený počet (6) biologických termínů založených na pojmenování podle vlastnosti: pestřenka, ploštěnka (bezobratlý živočich ← ploský), sivěnka, skrytěnka (rostliny), krytěnka (jednobuněčný organismus). – Lze uvažovat, zda adjektivní základ nemá název choroby žloutenka ← žlutý. Pravděpodobnější se jeví slovesný základ (žloutn-) a sufix ► -ka. Protiargumentem je, že nemoci bývají často označovány formálními zdrobnělinami (což by ukazovalo k základu žlut-ý + -enka). – Povahu názvů podle vlastnosti mohou mít í i vlastní jména typu Jasněnka, Šeděnka, srov. s bodem (1) v tomto heslu.

Ojedinělé (7) názvy objektů podle jejich vlastnosti mají obvykle původ ve víceslovných pojmenováních: stíněnka – stínicí tkanina (ale paralelně i tzv. stínová funkcionářka, obvykle ministryně), šuměnka – směs k přípravě šumivého nápoje (původně i jako vlastní jméno výrobku Šuměnka, obecně šumák). K tomuto typu patří i název střešní krytiny brněnka ,brněnský typ tašky‘ ← Brno.

III. Odvozování ze sloves: Původ ve slovesech by mohly mít některé (8) biologické termíny. Vyloučen ovšem není ani původ těchto názvů v jiných slovních druzích (závojenka – houba, klobouk se zavíjí, resp. podvíjí, snad i ← závojná houba, zvoněnka – rostlina, současně postava z pohádky Peter Pan, srov. části I. a II. v tomto hesle), popř. je základ zastřen umělým tvořením termínu (Presl): pomněnka ← pomnít ,vzpomenout‘.

K ojedinělým (9) názvům dějů/událostí/situací a jejich výsledků patří slova myšlenka, domněnka, volenka, vyprávěnka. U některých lze uvažovat o základu v příčestí trpném: myšleno, vyprávěno; v tom případě by šlo o sufix ► -ka. Motivace sémantikou příčestí trpného není vždy snadno vysvětlitelná, nebo nepřichází v úvahu vůbec. Jako pravděpodobnější se tedy nabízí tvoření z infinitivních nebo prézentních kmenů sloves složenými sufixy -enka nebo -nka.

(10) Název prostředku činnosti představuje slovo kropenka ← kropit s významem ,nádob(k)a na svěcenou vodu‘. Vyloučen není ani původ substantivní a význam okolnostního určení – ke (z)kropení, srov. ► -ka. Nejde o slovotvornou variantu ke slovu kropička, jež má sice nejspíš stejné základové slovo, ale významově se podstatně liší: označuje nádobu na zalévání nebo kropicí vůz.

U (11) názvů dokladů typu složenka, doručenka, stvrzenka, navštívenka, sázenka, umístěnka, povolenka lze rovněž uvažovat o slovesných základech (složit, doručit, sázet, umístit, povolit), tvořených v tomto případě příčestím trpným, srov. ► -ka a bod (4) v tomto hesle. Právě tak přichází v úvahu základ substantivní (doklad o složení, doručení, sázce, umístění). Nelze jednoznačně rozhodnout, zda jsou tyto názvy tvořeny formantem jednoduchým, nebo složeným.