Stavba: -enic(e)/-ěnic(e), kde (e) reprezentuje soubor koncovek vzoru růže. Odvozovací základy jsou české, jednoduché.

I. Ze substantiv jsou utvořena významově nespecificky (1) modifikovaná substantiva loděnice/Loděnice ← loď, sestřenice ← sestra, archaické hostěnice (pohostinství, hospoda) ← host.

II. Ze sloves se tvoří dějová jména označující (3) děje a stavy: chumelenice, činěnice. Výraz přenice vznikl nejspíš nápodobou slov třenice, tlačenice. Dvě poslední slova nevylučují alespoň formální oporu v příčestí trpném, motivačně však není příliš pravděpodobná; základem jsou zřejmě redukované infinitivní kmeny. Původ v příčestí (ani v adjektivu) nemají (4) označení akcí vařenice ← vařit (gastronomická, popř. hudební akce), mydlenice ← mydlit (sportovní akce s převahou násilí). Střet slovesné motivace a dějově adjektivního formálního základu lze předpokládat u výrazů (5) výsledků dějů smaženice, praženice, pálenice, točenice (v různých významech: ,textilní ozdoba/pokrývka‘, ,výtvarný vzor‘, ,pečivo‘). Ani u nich však nelze vyloučit základ v trpném příčestí slovesa a tvoření sufixem ► -ice; podobně u botanického termínu zarděnice ← zarděný / zardít se.

Pouze etymologicky je přípona identifikovatelná ve slově šibenice ← šibti ,mrskat (sebou)‘. Pouze náhodně je řetězec přítomen ve slovech pšenice, sklenice, okenice, štěnice, dřevěnice, pěnice.